Parametry
- 189 stron
- 7 godzin czytania
Więcej o książce
V roce 1950 byl břevnovský klášter obsazen a řeholníci v něm nesměli nadále zůstat. Benediktinská komunita přesto nezanikla. Mniši procházeli internací, vězením nebo jim nebylo dovoleno studovat a pracovat v duchovní správě, odcházeli do exilu, ale příslušnosti k Břevnovu se nevzdávali. Petr Siostrzonek (1957) se během teologických studií seznámil s břevnovským převorem Alešem Gwuzdem a s řádovým jménem Prokop se také stal břevnovským benediktinem. Své »benediktinské« osudy a hlavně nejnovější dějiny nejstaršího mužského kláštera v Čechách v přelomové době 1989—1999, kdy se břevnovský klášter podařilo pod opatem a poté arciopatem Anastázem Opaskem znovu oživit, rekapituluje formou rozhovoru, »besed«. Kromě konkrétních vzpomínek na cesty, které vedly k dnešku, se v besedách dostalo i na obecnější otázky mnišského života a vztahu kláštera a jeho okolí. Fotografický doprovod tvoří snímky z klášterního archivu nebo z jedinečného cyklu Jindřicha Štreita, který vznikl v roce 1993, kdy klášter slavil milénium od svého vzniku.
Zakup książki
Besedy o obnově břevnovského kláštera, Ondřej Koupil, Prokop Siostrzonek
- Język
- Rok wydania
- 2007
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Besedy o obnově břevnovského kláštera
- Język
- czeski
- Autorzy
- Ondřej Koupil, Prokop Siostrzonek
- Rok wydania
- 2007
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 189
- ISBN10
- 8086882055
- ISBN13
- 9788086882055
- Seria
- Kolekcja
- Pietas benedictina
- Tagi
- Tematy religijne, Duchowość, Tematy chrześcijańskie, Klasztory & Opactwa, Życie monastyczne, Benedyktyni, Klasztory benedyktyńskie, Břevnov, Klasztor Břevnov
- Opis
- V roce 1950 byl břevnovský klášter obsazen a řeholníci v něm nesměli nadále zůstat. Benediktinská komunita přesto nezanikla. Mniši procházeli internací, vězením nebo jim nebylo dovoleno studovat a pracovat v duchovní správě, odcházeli do exilu, ale příslušnosti k Břevnovu se nevzdávali. Petr Siostrzonek (1957) se během teologických studií seznámil s břevnovským převorem Alešem Gwuzdem a s řádovým jménem Prokop se také stal břevnovským benediktinem. Své »benediktinské« osudy a hlavně nejnovější dějiny nejstaršího mužského kláštera v Čechách v přelomové době 1989—1999, kdy se břevnovský klášter podařilo pod opatem a poté arciopatem Anastázem Opaskem znovu oživit, rekapituluje formou rozhovoru, »besed«. Kromě konkrétních vzpomínek na cesty, které vedly k dnešku, se v besedách dostalo i na obecnější otázky mnišského života a vztahu kláštera a jeho okolí. Fotografický doprovod tvoří snímky z klášterního archivu nebo z jedinečného cyklu Jindřicha Štreita, který vznikl v roce 1993, kdy klášter slavil milénium od svého vzniku.


