Bookbot

Svět bez lidských dimenzí : čtyři ženy vzpomínají Čtyři ženy vzpomínají

Ocena książki

Parametry

  • 191 stron
  • 7 godzin czytania

Więcej o książce

Vzpomínky čtyř žen: Anita Franková, Anna Hyndráková, Věra Hájková, Františka Faktorová ...K selekci jsme šly s maminkou. Bylo to uvnitř prázdného bloku , defilovaly jsme nahé před komisí esesmanů , většinou opilých. Každá z nás musela říci své zaměstnání , řekla jsem že jsem Gärtnerin , maminka Schneiderin. Bylo mi právě 16 let a při první selekci mne vybrali , jak se ukázalo na práci. Maminku nevzali , šla znovu a znovu , celkem třikrát. Nikdy se nepodařilo ji protlačit. Protekci jsme neměli , byla chudinka tak spustošená , a když je člověk nahý , nedá se nic kamuflovat. Nahota je hrozně ponižující. Když to takhle dopadlo , řekl táta , že k selekci nepůjde , se mnou že by zůstat nemohl a mámu že tam nenechá samotnou... My jsme nevěděli jistě , kdo půjde do plynu a kdo zůstane naživu , ale přece jen se zdálo , že větší naději mají práceschopní. Následující den odešli muži , kteří prošli selekcí. Do poslední chvíle , po zkušenostech se říjnovým transportem , ze kterého se zachránili jen nemocní , se nevědělo , jestli přece jen nejdou do plynu........

Zakup książki

Svět bez lidských dimenzí : čtyři ženy vzpomínají Čtyři ženy vzpomínají, Anita Frank

Język
Rok wydania
1991
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

5,0
Doskonała
3 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Svět bez lidských dimenzí : čtyři ženy vzpomínají Čtyři ženy vzpomínají
Język
czeski
Oprawa
miękka
Liczba stron
191
ISBN10
809007507X
ISBN13
9788090075078
Seria
Ocena
5 z 5
Opis
Vzpomínky čtyř žen: Anita Franková, Anna Hyndráková, Věra Hájková, Františka Faktorová ...K selekci jsme šly s maminkou. Bylo to uvnitř prázdného bloku , defilovaly jsme nahé před komisí esesmanů , většinou opilých. Každá z nás musela říci své zaměstnání , řekla jsem že jsem Gärtnerin , maminka Schneiderin. Bylo mi právě 16 let a při první selekci mne vybrali , jak se ukázalo na práci. Maminku nevzali , šla znovu a znovu , celkem třikrát. Nikdy se nepodařilo ji protlačit. Protekci jsme neměli , byla chudinka tak spustošená , a když je člověk nahý , nedá se nic kamuflovat. Nahota je hrozně ponižující. Když to takhle dopadlo , řekl táta , že k selekci nepůjde , se mnou že by zůstat nemohl a mámu že tam nenechá samotnou... My jsme nevěděli jistě , kdo půjde do plynu a kdo zůstane naživu , ale přece jen se zdálo , že větší naději mají práceschopní. Následující den odešli muži , kteří prošli selekcí. Do poslední chvíle , po zkušenostech se říjnovým transportem , ze kterého se zachránili jen nemocní , se nevědělo , jestli přece jen nejdou do plynu........