Więcej o książce
Kniha se zabývá procesem předávání vzdělanostního statusu z jedné generace na druhou. Zaměřuje se na dělnickou rodinu a zkoumá mechanismy, které vedou k tomu, že tak značná část dětí dělníků končí na konci devadesátých let dvacátého století v české společnosti se stejným vzděláním jako jejich rodiče. Srovnávací skupinu k dělníkům tvoří rodina vysokoškoláků. Na základě analýzy kvantitativních a kvalitativních dat o dělnících a vysokoškolácích autor ukazuje, že strukturální bariéry dané nerovnou distribucí ekonomického a kulturního kapitálu, které mezi těmito dvěma typy rodiny v české společnosti nalezneme, nejsou zdroji jejich odlišného jednání, jež vzdělanostní systém zhodnocuje a tak vzdělanostní nerovnosti mezigeneračně udržuje. Je tomu naopak: odlišné jednání a odlišné postoje jsou reakcí na strukturální bariéry, které mezi dělnickou a vysokoškolsky vzdělanou rodinou existují. Tento závěr poukazuje na autonomní roli kultury jednotlivých sociálních vrstev v předávání vzdělanostního statusu.
Zakup książki
Odsouzeni k manuální práci - Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině, Tomáš Katrňák
- Język
- Rok wydania
- 2004
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Odsouzeni k manuální práci - Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině
- Język
- czeski
- Autorzy
- Tomáš Katrňák
- Wydawca
- Sociologické nakladatelství
- Rok wydania
- 2004
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 190
- ISBN10
- 8086429296
- ISBN13
- 9788086429298
- Seria
- Ocena
- 4,8 z 5
- Opis
- Kniha se zabývá procesem předávání vzdělanostního statusu z jedné generace na druhou. Zaměřuje se na dělnickou rodinu a zkoumá mechanismy, které vedou k tomu, že tak značná část dětí dělníků končí na konci devadesátých let dvacátého století v české společnosti se stejným vzděláním jako jejich rodiče. Srovnávací skupinu k dělníkům tvoří rodina vysokoškoláků. Na základě analýzy kvantitativních a kvalitativních dat o dělnících a vysokoškolácích autor ukazuje, že strukturální bariéry dané nerovnou distribucí ekonomického a kulturního kapitálu, které mezi těmito dvěma typy rodiny v české společnosti nalezneme, nejsou zdroji jejich odlišného jednání, jež vzdělanostní systém zhodnocuje a tak vzdělanostní nerovnosti mezigeneračně udržuje. Je tomu naopak: odlišné jednání a odlišné postoje jsou reakcí na strukturální bariéry, které mezi dělnickou a vysokoškolsky vzdělanou rodinou existují. Tento závěr poukazuje na autonomní roli kultury jednotlivých sociálních vrstev v předávání vzdělanostního statusu.


