Mezi životem a smrtí

Więcej o książce

Kniha se zaměřuje na šlechtické poslední vůle z let 1550 až 1650, které představují důležité historické prameny. V pěti kapitolách analyzuje charakter těchto dokumentů, šlechtickou testamentární praxi, obsah závětí, jejich využití v historickém bádání a životní cyklus šlechtické rodiny. Druhá část knihy obsahuje kritickou edici 101 testamentů. Poslední vůle byly klíčové pro ochranu šlechtického majetku, přičemž proces jejich sepisování byl ovlivněn tradicí a právními normami. Od roku 1627 došlo k zásadním změnám, které usnadnily sepisování testamentů bez královského povolení. Šlechtici považovali sepsání závěti za přípravu na "dobrou smrt", avšak mnozí odkládali vyřízení světských záležitostí na poslední chvíli. Testamenty se obvykle psaly v sídle testátora a potvrzovaly je svědci, přičemž právoplatnost získaly po intabulaci. Obsahově se závěti vyznačovaly tradičními prvky, jako invokace a sebeidentifikace, odhalující postavení žen ve společnosti. Testátoři reflektovali otázky života a smrti, vyjadřovali strach z nevyhnutelnosti smrti a zdůrazňovali potřebu sepsat závěť za zdravého života. Hlavním cílem bylo zabezpečit rodinný majetek a ustanovit poručníky pro pozůstalé děti. Mužské testamenty většinou jmenovaly syny jako hlavní dědice, zatímco dcery dostávaly věno. Kromě majetkových záležitostí obsahovaly závěti i charitativní odkazy. Kniha se snaží ukázat, jak lze tyto dokumenty využít pro genealogická bádání, studium rod