Więcej o książce
Kniha Martina Strakoše Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století. Základní kameny společnosti se zabývá vývojem specifického typu budov kulturního zaměření a vybranými příklady těchto staveb s důrazem na území Ostravska. Navazuje na autorovu předchozí práci Nová Ostrava a její satelity. Kapitoly z dějin architektury 30.–50. let 20. století, vydanou v roce 2010. Nynější svazek se zaměřuje na genezi kulturního domu jako konkrétního architektonického typu. Zmiňuje vývoj od národních domů, divadel a domů umění k moderním polyfunkčním kulturním stavbám. Věnuje se kulturním domům a jejich projektům z meziválečné doby (Mělník, Moravská Ostrava) i těsně po 2. světové válce (Mnich, Rovňany). Uvádí i příklady obdobných kulturních staveb z evropských zemí (Slovensko, Polsko, Sovětský svaz, Velká Británie). Důraz je kladen na projekty a realizace kulturních domů na Ostravsku z 50. let minulého století (např. Dům kultury pracujících Ostravy od Jaroslava Fragnera a jeho týmu). Závěr knihy se věnuje památkové ochraně tohoto typu budov a metodám, jak přistupovat k danému architektonickému dědictví.
Zakup książki
Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století, Martin Štěrba
- Język
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století
- Język
- czeski
- Autorzy
- Martin Štěrba
- Wydawca
- Národní památkový ústav
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- miękka
- ISBN10
- 8085034689
- ISBN13
- 9788085034684
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Architektura, XX wiek, Czechy, Morawy, Ostrawa
- Opis
- Kniha Martina Strakoše Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století. Základní kameny společnosti se zabývá vývojem specifického typu budov kulturního zaměření a vybranými příklady těchto staveb s důrazem na území Ostravska. Navazuje na autorovu předchozí práci Nová Ostrava a její satelity. Kapitoly z dějin architektury 30.–50. let 20. století, vydanou v roce 2010. Nynější svazek se zaměřuje na genezi kulturního domu jako konkrétního architektonického typu. Zmiňuje vývoj od národních domů, divadel a domů umění k moderním polyfunkčním kulturním stavbám. Věnuje se kulturním domům a jejich projektům z meziválečné doby (Mělník, Moravská Ostrava) i těsně po 2. světové válce (Mnich, Rovňany). Uvádí i příklady obdobných kulturních staveb z evropských zemí (Slovensko, Polsko, Sovětský svaz, Velká Británie). Důraz je kladen na projekty a realizace kulturních domů na Ostravsku z 50. let minulého století (např. Dům kultury pracujících Ostravy od Jaroslava Fragnera a jeho týmu). Závěr knihy se věnuje památkové ochraně tohoto typu budov a metodám, jak přistupovat k danému architektonickému dědictví.