Bookbot

Kdyby zdi promluvily

Ocena książki

Parametry

  • 202 strony
  • 8 godzin czytania

Więcej o książce

Soubor psychologických povídek z prostředí indické hinduistické velkorodiny dvacátého století. Výbor z povídkové tvorby bengálské spisovatelky Ášápúrny Debí (1909-1995). Psycholožka bez diplomu, laureátka literárních cen bez základního školního vzdělání - tak lze nazvat tuto největší bengálskou spisovatelku 20. století. Patřila k poslední generaci indických žen, u nichž se školní docházka považovala za nepatřičnost; číst a psát se naučila od matky. Navazuje na domácí kořeny, především na prozaické dílo Rabíndranátha Thákura, a to nejen bohatým jazykem, ale hlavně nezpochybňujícím humanismem. K thákurovskému klasickému odtažitému (a mužskému) postoji, jenž lidské bolesti monumentalizoval a poetizoval, vytvořila současný (a ženský) protiklad: věcný pohled zblízka, zaměřený na detail, obyčejnost, každodennost. Celý život prožila v tradiční hinduistické velkorodině a rodinné vztahy jsou také dominantním tématem její tvorby. V mikrosvětě rodiny objevila zákonitosti lidského soužití platné i pro celospolečenský makrosvět. Do zahraničí proniká její dílo jen omezeně především pro těsnou závislost na indickém hinduistickém prostředí se spoustou reálií. Právě to, co by bylo pro neindické čtenáře "exotické" a tedy přitažlivé, je pro překlad velmi obtížné.

Zakup książki

Kdyby zdi promluvily, Debí Áśápúrná, Hana Preinhaelterová

Język
Rok wydania
2009
Oprawa
(twarda),
Stan książki
Dobry
Cena
10,51 zł

Metody płatności

3,9
Bardzo dobra
21 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Kdyby zdi promluvily
Język
czeski
Wydawca
ExOriente
Rok wydania
2009
Oprawa
twarda
Liczba stron
202
ISBN10
8090424635
ISBN13
9788090424630
Seria
Kategorie
Oryginalna nazwa
Ášápúrná Debír báčhái galpa
Ocena
3,9 z 5
Opis
Soubor psychologických povídek z prostředí indické hinduistické velkorodiny dvacátého století. Výbor z povídkové tvorby bengálské spisovatelky Ášápúrny Debí (1909-1995). Psycholožka bez diplomu, laureátka literárních cen bez základního školního vzdělání - tak lze nazvat tuto největší bengálskou spisovatelku 20. století. Patřila k poslední generaci indických žen, u nichž se školní docházka považovala za nepatřičnost; číst a psát se naučila od matky. Navazuje na domácí kořeny, především na prozaické dílo Rabíndranátha Thákura, a to nejen bohatým jazykem, ale hlavně nezpochybňujícím humanismem. K thákurovskému klasickému odtažitému (a mužskému) postoji, jenž lidské bolesti monumentalizoval a poetizoval, vytvořila současný (a ženský) protiklad: věcný pohled zblízka, zaměřený na detail, obyčejnost, každodennost. Celý život prožila v tradiční hinduistické velkorodině a rodinné vztahy jsou také dominantním tématem její tvorby. V mikrosvětě rodiny objevila zákonitosti lidského soužití platné i pro celospolečenský makrosvět. Do zahraničí proniká její dílo jen omezeně především pro těsnou závislost na indickém hinduistickém prostředí se spoustou reálií. Právě to, co by bylo pro neindické čtenáře "exotické" a tedy přitažlivé, je pro překlad velmi obtížné.