Bookbot

Mediální právo v informační společnosti

Parametry

  • 287 stron
  • 11 godzin czytania

Więcej o książce

Publikace se zaměřuje na právní úpravu činnosti hromadných sdělovacích prostředků v informační společnosti. Rychlé rozšíření internetu a aktivní účast uživatelů na tvorbě obsahu vytváří tlak na změny v právním řádu. Právo však reaguje na technologický pokrok se zpožděním, což vede k problémům při řešení konkrétních situací, neboť chybí adekvátní legislativa a soudní judikatura. Cílem knihy je alespoň částečně zaplnit tyto mezery. Autoři vycházejí z regulace „klasických“ médií, jako je tisk, rozhlas a televize, a přecházejí k „novým“ médiím. Řeší otázky aplikovatelnosti stávající regulace na nové technologie, včetně odpovědnosti poskytovatelů internetových služeb a jednotlivců publikujících obsah na webových stránkách. Zkoumá také zájmy chráněné Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Důraz je kladen na ústavní východiska mediálního práva a vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Kniha se rovněž zabývá vztahem nových médií k rekodifikaci soukromého práva, zejména ochranou osobnosti a právnických osob. Publikace je určena právní praxi a studentům mediálního práva na právnických fakultách.

Zakup książki

Mediální právo v informační společnosti, Ondřej Moravec

Język
Rok wydania
2013
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Mediální právo v informační společnosti
Język
czeski
Wydawca
Leges
Rok wydania
2013
Oprawa
miękka
Liczba stron
287
ISBN10
8087576527
ISBN13
9788087576526
Seria
Opis
Publikace se zaměřuje na právní úpravu činnosti hromadných sdělovacích prostředků v informační společnosti. Rychlé rozšíření internetu a aktivní účast uživatelů na tvorbě obsahu vytváří tlak na změny v právním řádu. Právo však reaguje na technologický pokrok se zpožděním, což vede k problémům při řešení konkrétních situací, neboť chybí adekvátní legislativa a soudní judikatura. Cílem knihy je alespoň částečně zaplnit tyto mezery. Autoři vycházejí z regulace „klasických“ médií, jako je tisk, rozhlas a televize, a přecházejí k „novým“ médiím. Řeší otázky aplikovatelnosti stávající regulace na nové technologie, včetně odpovědnosti poskytovatelů internetových služeb a jednotlivců publikujících obsah na webových stránkách. Zkoumá také zájmy chráněné Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Důraz je kladen na ústavní východiska mediálního práva a vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Kniha se rovněž zabývá vztahem nových médií k rekodifikaci soukromého práva, zejména ochranou osobnosti a právnických osob. Publikace je určena právní praxi a studentům mediálního práva na právnických fakultách.