Bookbot

Československo ve zvláštních službách IV.

Ocena książki

Więcej o książce

Díl 4. Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 Populární výklad přibližuje činnost československých zpravodajských služeb od počátku šedesátých let minulého století po konec studené války. Rekapitulace působení československých tajných služeb v období, kdy bylo dokončeno formování civilní rozvědky podle vzoru sovětské KGB. Šedesátá léta představovala nejúspěšnější periodu činnosti československých zpravodajských služeb v bipolárním světě. Pacner rovněž naznačuje úpadek špionážních služeb na počátku normalizace, neboť v důsledku politických čistek musela řada výkonných zpravodajců odejít. V sedmdesátých letech musely být zpravodajské služby znovu formovány na základě loajality k sovětským výzvědným službám: náplní činnosti se stalo monitorování příprav jaderného útoku ze strany Západu. V závěru dochází ke shrnujícímu výkladu průběhu transformace československých výzvědných služeb po rozpadu sovětského bloku. Nenáročné čtivo naznačuje činnost československé špionáže prostřednictvím interpretace aktivit některých špionů (např. Hlásný, Valoušek, Köcher).

Zakup książki

Československo ve zvláštních službách IV., Karel Pacner

Język
Rok wydania
2002
Oprawa
(twarda),
Stan książki
Uszkodzony
Cena
28,94 zł

Metody płatności

4,4
Bardzo dobra
3 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Československo ve zvláštních službách IV.
Język
czeski
Wydawca
Themis
Rok wydania
2002
Oprawa
twarda
ISBN10
8073120135
ISBN13
9788073120139
Seria
Ocena
4,35 z 5
Opis
Díl 4. Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 Populární výklad přibližuje činnost československých zpravodajských služeb od počátku šedesátých let minulého století po konec studené války. Rekapitulace působení československých tajných služeb v období, kdy bylo dokončeno formování civilní rozvědky podle vzoru sovětské KGB. Šedesátá léta představovala nejúspěšnější periodu činnosti československých zpravodajských služeb v bipolárním světě. Pacner rovněž naznačuje úpadek špionážních služeb na počátku normalizace, neboť v důsledku politických čistek musela řada výkonných zpravodajců odejít. V sedmdesátých letech musely být zpravodajské služby znovu formovány na základě loajality k sovětským výzvědným službám: náplní činnosti se stalo monitorování příprav jaderného útoku ze strany Západu. V závěru dochází ke shrnujícímu výkladu průběhu transformace československých výzvědných služeb po rozpadu sovětského bloku. Nenáročné čtivo naznačuje činnost československé špionáže prostřednictvím interpretace aktivit některých špionů (např. Hlásný, Valoušek, Köcher).