Bookbot

Poetika prózy

Ocena książki

Więcej o książce

Svazek Poetika, francouzského literárního vědce bulharského původu Tzvetana Todorova, představuje významný příspěvek k literární teorii, který přeložili Libuše Valentová a Jiří Pelán. Skládá se ze dvou textů z šedesátých let: metodologické stati Poetika a souboru esejů, kde Todorov aplikuje své teoretické závěry na konkrétní literární díla, jako jsou Odysseia a Srdce temnoty. Tento svazek se liší od jeho novějších prací, které mají antropologičtější zaměření a odklánějí se od přísného strukturalismu. Todorov usiluje o teorii literatury, která by stanovila zákonitosti literárního diskursu, aniž by se opírala o vnější fenomény. Vymezuje se vůči interpretaci a ideologickému marxismu, přičemž zdůrazňuje, že studium poetiky musí vycházet z textů samotných. Zkoumá aspekty jako "rejstříky promluvy" a "narativní syntax", čímž navazuje na ruské formalisty a soudobé bádání. Kniha je cenným dokumentem o strukturalismu a metodologickým náčrtem studia literatury, přičemž Todorovův důraz na analýzu literárních textů je v současném kontextu více než aktuální. Upozorňuje na nutnost, aby literární analýzy byly kvalitní a patřily příslušným vědám, nikoli pouhému literárnímu komentáři.

Zakup książki

Poetika prózy, Tzvetan Todorov

Język
Rok wydania
2000
Oprawa
(miękka),
Stan książki
Uszkodzony
Cena
12,48 zł

Metody płatności

4,7
Doskonała
8 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Poetika prózy
Język
czeski
Wydawca
Triáda
Rok wydania
2000
Oprawa
miękka
ISBN10
8086138275
ISBN13
9788086138275
Seria
Pierwsze wydanie
1971
Oryginalna nazwa
Poétique de la prose
Ocena
4,65 z 5
Opis
Svazek Poetika, francouzského literárního vědce bulharského původu Tzvetana Todorova, představuje významný příspěvek k literární teorii, který přeložili Libuše Valentová a Jiří Pelán. Skládá se ze dvou textů z šedesátých let: metodologické stati Poetika a souboru esejů, kde Todorov aplikuje své teoretické závěry na konkrétní literární díla, jako jsou Odysseia a Srdce temnoty. Tento svazek se liší od jeho novějších prací, které mají antropologičtější zaměření a odklánějí se od přísného strukturalismu. Todorov usiluje o teorii literatury, která by stanovila zákonitosti literárního diskursu, aniž by se opírala o vnější fenomény. Vymezuje se vůči interpretaci a ideologickému marxismu, přičemž zdůrazňuje, že studium poetiky musí vycházet z textů samotných. Zkoumá aspekty jako "rejstříky promluvy" a "narativní syntax", čímž navazuje na ruské formalisty a soudobé bádání. Kniha je cenným dokumentem o strukturalismu a metodologickým náčrtem studia literatury, přičemž Todorovův důraz na analýzu literárních textů je v současném kontextu více než aktuální. Upozorňuje na nutnost, aby literární analýzy byly kvalitní a patřily příslušným vědám, nikoli pouhému literárnímu komentáři.