Bookbot

Aristoteles christianus

Ocena książki

Parametry

  • 218 stron
  • 8 godzin czytania

Więcej o książce

Kniha se na vybraných tématech myšlení 10. a 11. století věnuje důležitosti peripatetické tradice v rámci tehdejšího (nejen) filosofického dialogu. Postupně se věnuje konceptu sedmi svobodných umění a snaze o začlenění filosofie do tohoto konceptu, otázce dělení věd (filosofie), rozvoji dialektiky (logiky) a užívání dialektických postupů v nejrůznějších oblastech lidských teoretických aktivit této doby, filosofii jazyka (sémantice), opětovně především se zřetelem na nepřehlédnutelnou roli Aristotelových spisů (především Kategorií, ale také důležitost díla O vyjadřování), sporu o univerzálie, především pak tzv. vokalismu, ovšem stranou pozornosti nezůstávají ani teologické přesahy raně nominalistických koncepcí, které vedly např. ke sporu o výklad trojjedinosti Boha. Na závěr je řešen problém, který je na jedné straně inspirován Aristotelovým pojednáním O vyjadřování, zároveň je v něm bytostně přítomná rovněž náboženská pravda výklad omnipotence boží. S tímto tématem úzce souvisí úvahy o determinaci a svobody lidské vůle, budoucích náhodných a svobodných událostech, předvědění a předurčení, spravedlnosti a neměnnosti Boha atp.

Zakup książki

Aristoteles christianus, Marek Otisk

Język
Rok wydania
2008
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,7
Doskonała
3 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Aristoteles christianus
Język
czeski
Wydawca
Montanex
Rok wydania
2008
Oprawa
twarda
Liczba stron
218
ISBN10
8072252674
ISBN13
9788072252671
Seria
Tagi
Ocena
4,65 z 5
Opis
Kniha se na vybraných tématech myšlení 10. a 11. století věnuje důležitosti peripatetické tradice v rámci tehdejšího (nejen) filosofického dialogu. Postupně se věnuje konceptu sedmi svobodných umění a snaze o začlenění filosofie do tohoto konceptu, otázce dělení věd (filosofie), rozvoji dialektiky (logiky) a užívání dialektických postupů v nejrůznějších oblastech lidských teoretických aktivit této doby, filosofii jazyka (sémantice), opětovně především se zřetelem na nepřehlédnutelnou roli Aristotelových spisů (především Kategorií, ale také důležitost díla O vyjadřování), sporu o univerzálie, především pak tzv. vokalismu, ovšem stranou pozornosti nezůstávají ani teologické přesahy raně nominalistických koncepcí, které vedly např. ke sporu o výklad trojjedinosti Boha. Na závěr je řešen problém, který je na jedné straně inspirován Aristotelovým pojednáním O vyjadřování, zároveň je v něm bytostně přítomná rovněž náboženská pravda výklad omnipotence boží. S tímto tématem úzce souvisí úvahy o determinaci a svobody lidské vůle, budoucích náhodných a svobodných událostech, předvědění a předurčení, spravedlnosti a neměnnosti Boha atp.