Bookbot

Uvízlé věty: Eseje o slovech a lidech

Ocena książki

Więcej o książce

Výbor textů, které psal tento autor, který nedávno oslavil 70. narozeniny, v posledních šesti letech pro Český rozhlas Vltava. Jacques Rupnik o autorovi a této knize na zadní stranu obálky napsal: „V dnešní mediální krajině, mezi televizním ‚infotainment‘ (a jeho baviči) a internetovou blogosférou (kde se všichni mohou stát komentátory), se neúprosně zužuje prostor nejen pro tradiční tištěná média, ale i pro mizící profesi, které se říkalo novinář a publicista. Mívala ve střední Evropě dobré jméno od Karla Krause za Rakouska-Uherska po Ferdinanda Peroutku za první republiky. Karel Hvížďala, na rozdíl od svých slavných předchůdců, už nemá ‚své‘ noviny, ale rozepsal se do různých stran (články, glosy, komentáře, rozhovory, eseje) s jemu vlastním stylem, který hned poznáte a podobným záměrem: obhájit jistou představu novinářského řemesla a obsah slov jako podmínku smysluplného dialogu ve veřejném prostoru.“ A Jiří Přibáň z Cardiff University v předmluvě dodává: „Možná je pošetilé a absurdní pokoušet se porozumět informační tříšti v mediálním světě, ale již samo hledání smyslu je jeho nalezením.

Zakup książki

Uvízlé věty: Eseje o slovech a lidech, Karel Hvížďala

Język
Rok wydania
2011
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

3,0
Dobra
6 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Uvízlé věty: Eseje o slovech a lidech
Język
czeski
Rok wydania
2011
Oprawa
twarda
ISBN10
8020425063
ISBN13
9788020425065
Seria
Ocena
3 z 5
Opis
Výbor textů, které psal tento autor, který nedávno oslavil 70. narozeniny, v posledních šesti letech pro Český rozhlas Vltava. Jacques Rupnik o autorovi a této knize na zadní stranu obálky napsal: „V dnešní mediální krajině, mezi televizním ‚infotainment‘ (a jeho baviči) a internetovou blogosférou (kde se všichni mohou stát komentátory), se neúprosně zužuje prostor nejen pro tradiční tištěná média, ale i pro mizící profesi, které se říkalo novinář a publicista. Mívala ve střední Evropě dobré jméno od Karla Krause za Rakouska-Uherska po Ferdinanda Peroutku za první republiky. Karel Hvížďala, na rozdíl od svých slavných předchůdců, už nemá ‚své‘ noviny, ale rozepsal se do různých stran (články, glosy, komentáře, rozhovory, eseje) s jemu vlastním stylem, který hned poznáte a podobným záměrem: obhájit jistou představu novinářského řemesla a obsah slov jako podmínku smysluplného dialogu ve veřejném prostoru.“ A Jiří Přibáň z Cardiff University v předmluvě dodává: „Možná je pošetilé a absurdní pokoušet se porozumět informační tříšti v mediálním světě, ale již samo hledání smyslu je jeho nalezením.