Więcej o książce
Reflexivní próza přibližuje epistolární formou život a dílo českého exilového spisovatele Jana M. Kolára. Autor představuje rozporuplnou osobnost již zemřelého a téměř zapomenutého prozaika, esejisty a novináře, vzdělaného a kultivovaného představitele poúnorové emigrace. Autor jako vypravěč údajně v roce 1983 poprvé náhodně objevil jeden z jeho francouzsky psaných románů v Paříži, o čtyři roky později v Německu, kde katalogizoval díla zakázaných českých autorů, si mohl přečíst jeho korespondenci příteli a později i další romány, eseje i poznámky. Polemika a konfrontace s názory tohoto spisovatele mu umožňuje ujasnit si vlastní myšlenky a postoje. V dopisech, které mu adresuje, rozvíjí své úvahy o literatuře a jejích tvůrcích, o literárním stylu, o rasismu, křesťanství a víře, o politice a politicích, o samotě a především o životě v exilu. Nekompromisně odsuzuje období normalizace v Československu, které deformovalo lidské charaktery, a vyjadřuje i své rozčarování z polistopadového vývoje české společnosti.
Zakup książki
Dlouhá partie biliáru, Lubomír Martínek
- Język
- Rok wydania
- 2004
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Dlouhá partie biliáru
- Język
- czeski
- Autorzy
- Lubomír Martínek
- Wydawca
- Paseka
- Rok wydania
- 2004
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 222
- ISBN10
- 8071856649
- ISBN13
- 9788071856641
- Seria
- Kategorie
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Reflexivní próza přibližuje epistolární formou život a dílo českého exilového spisovatele Jana M. Kolára. Autor představuje rozporuplnou osobnost již zemřelého a téměř zapomenutého prozaika, esejisty a novináře, vzdělaného a kultivovaného představitele poúnorové emigrace. Autor jako vypravěč údajně v roce 1983 poprvé náhodně objevil jeden z jeho francouzsky psaných románů v Paříži, o čtyři roky později v Německu, kde katalogizoval díla zakázaných českých autorů, si mohl přečíst jeho korespondenci příteli a později i další romány, eseje i poznámky. Polemika a konfrontace s názory tohoto spisovatele mu umožňuje ujasnit si vlastní myšlenky a postoje. V dopisech, které mu adresuje, rozvíjí své úvahy o literatuře a jejích tvůrcích, o literárním stylu, o rasismu, křesťanství a víře, o politice a politicích, o samotě a především o životě v exilu. Nekompromisně odsuzuje období normalizace v Československu, které deformovalo lidské charaktery, a vyjadřuje i své rozčarování z polistopadového vývoje české společnosti.


