Bookbot

Komu věřit, koho oklamat

Ocena książki

Więcej o książce

Vzpomínky slovenské Židovky na dramatické události z let 1939 až 1945. Autorka pocházející z vážené trnavské rodiny líčí sílící tlak slovenského nacionalismu, který vyústil v ilegální útěk celé rodiny do Budapešti. Díky manipulaci všudypřítomné byrokracie věřili oběti i ochotně udávající sousedé, že situaci nelze jinak řešit. Rodina se ukrývala na několika místech pod různými identitami, v létě r. 1943 byla gestapem odhalena a převezena do internačního tábora. Bohatý strýček dokázal svými penězi nemožné: uplatil úředníka a všichni členové rodiny byli propuštěni. Krátce na to byli udáni služkou a zatčeni gestapem. Rodiče už autorka nikdy neviděla, sama se zachránila díky rychlému impulzivnímu útěku a solidaritě přátel i známých. Události, na které musela "zapomenout", aby mohla vést normální život, ji donutily, aby je zapsala, neboť to dle svých slov dluží lidem, kteří holocaust nepřežili.

Zakup książki

Komu věřit, koho oklamat, Gerta Vrbová

Język
Rok wydania
2008
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,4
Bardzo dobra
8 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Komu věřit, koho oklamat
Język
czeski
Wydawca
G plus G
Rok wydania
2008
Oprawa
twarda
Liczba stron
197
ISBN10
8087060105
ISBN13
9788087060100
Seria
Oryginalna nazwa
Trust and deceit
Ocena
4,4 z 5
Opis
Vzpomínky slovenské Židovky na dramatické události z let 1939 až 1945. Autorka pocházející z vážené trnavské rodiny líčí sílící tlak slovenského nacionalismu, který vyústil v ilegální útěk celé rodiny do Budapešti. Díky manipulaci všudypřítomné byrokracie věřili oběti i ochotně udávající sousedé, že situaci nelze jinak řešit. Rodina se ukrývala na několika místech pod různými identitami, v létě r. 1943 byla gestapem odhalena a převezena do internačního tábora. Bohatý strýček dokázal svými penězi nemožné: uplatil úředníka a všichni členové rodiny byli propuštěni. Krátce na to byli udáni služkou a zatčeni gestapem. Rodiče už autorka nikdy neviděla, sama se zachránila díky rychlému impulzivnímu útěku a solidaritě přátel i známých. Události, na které musela "zapomenout", aby mohla vést normální život, ji donutily, aby je zapsala, neboť to dle svých slov dluží lidem, kteří holocaust nepřežili.