Więcej o książce
Kniha se zaměřuje na ideu Moskvy jako Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej v 16. století a která zůstává atraktivní dodnes. Tato myšlenka se projevovala různou intenzitou v různých obdobích a výrazně ovlivnila uměleckou tvorbu. Autor sleduje dvě hlavní linie – historickou a uměleckohistorickou. Přibližuje dobu vzniku Filofejovy představy, která souvisela s charakterem vlády ruského pravoslavného cara, jenž se stal ochráncem římské říše a pravé křesťanské víry. Kromě Filofeje se kapitoly věnují dalším duchovním myslitelům, kteří po pádu byzantské říše a osamostatnění ruské církve řešili vnitřní problémy Moskovie. Uměleckohistorické kapitoly se zaměřují na reflexi byzantského následnictví a Moskvy jako nového sakrálního centra v ruském umění a architektuře, včetně kontaktů mezi východokřesťanským a západokřesťanským světem, kde hráli důležitou roli řečtí emigranti usazení po dobytí Konstantinopole v Itálii. Myšlenka Moskvy jako Třetího Říma byla opět oživena v 19. století, kdy se spojovala s imperiálními ambicemi ruské monarchie a snahou carského dvora orientovat společnost k byzantské tradici.
Zakup książki
Moskva – Třetí Řím, Max Bubakoff
- Język
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Moskva – Třetí Řím
- Język
- czeski
- Autorzy
- Max Bubakoff
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8074225828
- ISBN13
- 9788074225826
- Seria
- Kategorie
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Kniha se zaměřuje na ideu Moskvy jako Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej v 16. století a která zůstává atraktivní dodnes. Tato myšlenka se projevovala různou intenzitou v různých obdobích a výrazně ovlivnila uměleckou tvorbu. Autor sleduje dvě hlavní linie – historickou a uměleckohistorickou. Přibližuje dobu vzniku Filofejovy představy, která souvisela s charakterem vlády ruského pravoslavného cara, jenž se stal ochráncem římské říše a pravé křesťanské víry. Kromě Filofeje se kapitoly věnují dalším duchovním myslitelům, kteří po pádu byzantské říše a osamostatnění ruské církve řešili vnitřní problémy Moskovie. Uměleckohistorické kapitoly se zaměřují na reflexi byzantského následnictví a Moskvy jako nového sakrálního centra v ruském umění a architektuře, včetně kontaktů mezi východokřesťanským a západokřesťanským světem, kde hráli důležitou roli řečtí emigranti usazení po dobytí Konstantinopole v Itálii. Myšlenka Moskvy jako Třetího Říma byla opět oživena v 19. století, kdy se spojovala s imperiálními ambicemi ruské monarchie a snahou carského dvora orientovat společnost k byzantské tradici.


