Bookbot

Moskva – Třetí Řím

Ocena książki

Więcej o książce

Kniha se zaměřuje na ideu Moskvy jako Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej v 16. století a která zůstává atraktivní dodnes. Tato myšlenka se projevovala různou intenzitou v různých obdobích a výrazně ovlivnila uměleckou tvorbu. Autor sleduje dvě hlavní linie – historickou a uměleckohistorickou. Přibližuje dobu vzniku Filofejovy představy, která souvisela s charakterem vlády ruského pravoslavného cara, jenž se stal ochráncem římské říše a pravé křesťanské víry. Kromě Filofeje se kapitoly věnují dalším duchovním myslitelům, kteří po pádu byzantské říše a osamostatnění ruské církve řešili vnitřní problémy Moskovie. Uměleckohistorické kapitoly se zaměřují na reflexi byzantského následnictví a Moskvy jako nového sakrálního centra v ruském umění a architektuře, včetně kontaktů mezi východokřesťanským a západokřesťanským světem, kde hráli důležitou roli řečtí emigranti usazení po dobytí Konstantinopole v Itálii. Myšlenka Moskvy jako Třetího Říma byla opět oživena v 19. století, kdy se spojovala s imperiálními ambicemi ruské monarchie a snahou carského dvora orientovat společnost k byzantské tradici.

Zakup książki

Moskva – Třetí Řím, Max Bubakoff

Język
Rok wydania
2019
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,0
Bardzo dobra
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Moskva – Třetí Řím
Język
czeski
Oprawa
twarda
ISBN10
8074225828
ISBN13
9788074225826
Seria
Ocena
4 z 5
Opis
Kniha se zaměřuje na ideu Moskvy jako Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej v 16. století a která zůstává atraktivní dodnes. Tato myšlenka se projevovala různou intenzitou v různých obdobích a výrazně ovlivnila uměleckou tvorbu. Autor sleduje dvě hlavní linie – historickou a uměleckohistorickou. Přibližuje dobu vzniku Filofejovy představy, která souvisela s charakterem vlády ruského pravoslavného cara, jenž se stal ochráncem římské říše a pravé křesťanské víry. Kromě Filofeje se kapitoly věnují dalším duchovním myslitelům, kteří po pádu byzantské říše a osamostatnění ruské církve řešili vnitřní problémy Moskovie. Uměleckohistorické kapitoly se zaměřují na reflexi byzantského následnictví a Moskvy jako nového sakrálního centra v ruském umění a architektuře, včetně kontaktů mezi východokřesťanským a západokřesťanským světem, kde hráli důležitou roli řečtí emigranti usazení po dobytí Konstantinopole v Itálii. Myšlenka Moskvy jako Třetího Říma byla opět oživena v 19. století, kdy se spojovala s imperiálními ambicemi ruské monarchie a snahou carského dvora orientovat společnost k byzantské tradici.