Praha Alfonse Muchy. Nechtěný návrat svobodného zednáře a tvůrce světového uměleckého stylu

Więcej o książce

Alfons Mucha, procházející Paříží, byl obklopen obdivem a uznáním. Jeho ateliér se stal centrem kulturního života na přelomu 19. a 20. století, kde se scházely osobnosti jako Sarah Bernhardtová a bratři Lumiérové. Mezi jeho časté návštěvníky patřil mystik Camille Flammarion, s nímž diskutoval o mimosmyslovém vnímání a automatickém psaní. Přestože byl bohatý a uznávaný, cítil nespokojenost a hledal smysl svého umění. V roce 1910 se vrátil do Prahy s cílem sloužit vlasti, avšak jeho návrh na výzdobu Reprezentačního domu byl odmítnut pražskou kulturní veřejností, která jeho talent vnímala jako překážku. Mucha se však nevzdal a v Primátorském salonku představil své nejvýznamnější dílo, Slovanskou epopej. Tato dvacetidílná série se stala jeho triumfem, ale i prohrou, když Josef Čapek ironicky poznamenal: „Kam s ní?“ Dnes je Mucha považován za fenomén, přičemž jeho vitráž v katedrále sv. Víta, ohrožená odstraněním, se stala jedním z nejcennějších uměleckých pokladů. V závěru svého života zažil Mucha jak pocty, tak i propady, ale byl si vědom, že jeho dílo zůstane zapsáno v dějinách umění.