Bookbot

Čechoamerický příběh: tak (nějak) to tenkrát bylo

Parametry

  • 302 strony
  • 11 godzin czytania

Więcej o książce

Kladenský rodák Stanislav Perkner (*1946) se v polovině 60. let rozhodl pro studium publicistiky. V předvečer sametové revoluce 1989 ho studenti zvolili děkanem Fakulty žurnalistiky UK. Po jejím zániku se odhodlal k trvalému odchodu do USA. Nyní, po 25 letech úspěšné akademické kariéry v Kalifornii, Perkner vzpomíná na dětství v Novém Strašecí, pražské jaro a srpen 1968, po němž „socialismus s lidskou tváří“ zdegeneroval v „reálný socialismus husí kůží“. Kniha přibližuje krizi husákovského režimu ve světle autorových unikátních zkušeností: jeho práce na UK, včetně šestnáctiletého vedení katedry rozhlasu a televize, a také dlouhodobých stáží v Indii (1981), v americké Indianě (1986), a nakonec v oddělení sdělovacích prostředků ÚV KSČ (1988). Závěrečné kapitoly jsou o tom, „jak žít a přežít v Americe“: jak se sžít s novým prostředím, uplatnit se v původní – kantorské – profesi, a neztrácet přitom ani smysl pro humor, ani zdravý český skepticismus.

Zakup książki

Čechoamerický příběh: tak (nějak) to tenkrát bylo, Stanislav Perkner

Język
Rok wydania
2017
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Čechoamerický příběh: tak (nějak) to tenkrát bylo
Język
czeski
Rok wydania
2017
Oprawa
twarda
Liczba stron
302
ISBN10
8088125057
ISBN13
9788088125051
Seria
Opis
Kladenský rodák Stanislav Perkner (*1946) se v polovině 60. let rozhodl pro studium publicistiky. V předvečer sametové revoluce 1989 ho studenti zvolili děkanem Fakulty žurnalistiky UK. Po jejím zániku se odhodlal k trvalému odchodu do USA. Nyní, po 25 letech úspěšné akademické kariéry v Kalifornii, Perkner vzpomíná na dětství v Novém Strašecí, pražské jaro a srpen 1968, po němž „socialismus s lidskou tváří“ zdegeneroval v „reálný socialismus husí kůží“. Kniha přibližuje krizi husákovského režimu ve světle autorových unikátních zkušeností: jeho práce na UK, včetně šestnáctiletého vedení katedry rozhlasu a televize, a také dlouhodobých stáží v Indii (1981), v americké Indianě (1986), a nakonec v oddělení sdělovacích prostředků ÚV KSČ (1988). Závěrečné kapitoly jsou o tom, „jak žít a přežít v Americe“: jak se sžít s novým prostředím, uplatnit se v původní – kantorské – profesi, a neztrácet přitom ani smysl pro humor, ani zdravý český skepticismus.