Bookbot

Adolf Benš (1894 -1982): architektonické dílo

Ocena książki

Więcej o książce

Autorem této rozsáhlé studie o význačném českém architektu Adolfu Benšovi je architekt a historik Vladimír Šlapeta, který si v anglo-americkém světě získal uznání svou publikací Czech Functionalism v roce 1987. Benš, žák Jana Kotěry a Josefa Gočára, přešel ve dvacátých letech od českého kubismu k konstruktivismu. Navrhl širokou škálu projektů, od mostů po sociální obydlí pro zaměstnance společnosti Baťa, včetně významné Divišovy vily (1929–1930). Tato vila byla brzy po dokončení zařazena do klasického přehledu F. R. S. Yorka, The Modern House (1935). Dům, postavený na svažitém pozemku, měl asymetrickou formu s klasickým vnitřním rámcem a zajímavou hrou s Raumplanem. Benšova náklonnost k symetricky modulovaným průčelím se projevila i v československém pavilonu pro výstavu v Lutychu (1929) a v soutěžním návrhu na státní pavilon pro světovou výstavu v Paříži (1937). Mezi jeho mistrovská díla patří palác Elektrických podniků v Praze a odbavovací hala letiště Praha-Ruzyně, která ukazuje Benšovu citlivost a technickou zdatnost. Tato práce je začátkem hlubšího zkoumání české avantgardní architektury, která zůstává poněkud opomíjená, a připomíná zlatý věk modernity v architektuře mezi lety 1918 a 1938.

Zakup książki

Adolf Benš (1894 -1982): architektonické dílo, Vladimír Šlapeta

Język
Rok wydania
2014
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

5,0
Doskonała
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Adolf Benš (1894 -1982): architektonické dílo
Język
czeski
Rok wydania
2014
Oprawa
twarda
ISBN10
8026057279
ISBN13
9788026057277
Seria
Ocena
5 z 5
Opis
Autorem této rozsáhlé studie o význačném českém architektu Adolfu Benšovi je architekt a historik Vladimír Šlapeta, který si v anglo-americkém světě získal uznání svou publikací Czech Functionalism v roce 1987. Benš, žák Jana Kotěry a Josefa Gočára, přešel ve dvacátých letech od českého kubismu k konstruktivismu. Navrhl širokou škálu projektů, od mostů po sociální obydlí pro zaměstnance společnosti Baťa, včetně významné Divišovy vily (1929–1930). Tato vila byla brzy po dokončení zařazena do klasického přehledu F. R. S. Yorka, The Modern House (1935). Dům, postavený na svažitém pozemku, měl asymetrickou formu s klasickým vnitřním rámcem a zajímavou hrou s Raumplanem. Benšova náklonnost k symetricky modulovaným průčelím se projevila i v československém pavilonu pro výstavu v Lutychu (1929) a v soutěžním návrhu na státní pavilon pro světovou výstavu v Paříži (1937). Mezi jeho mistrovská díla patří palác Elektrických podniků v Praze a odbavovací hala letiště Praha-Ruzyně, která ukazuje Benšovu citlivost a technickou zdatnost. Tato práce je začátkem hlubšího zkoumání české avantgardní architektury, která zůstává poněkud opomíjená, a připomíná zlatý věk modernity v architektuře mezi lety 1918 a 1938.