Więcej o książce
Text je věnován vztahu mezi volebními systémy a stabilitou systémů politických stran v několika oblastech. Základním použitým indikátorem při hodnocení stability stranického systému je výpočet volatility dle Pedersenova indexu. Výzkum je zaměřen na možná řešení kategorie „ostatních“ stran ve výpočtu volatility a na šest témat, v rámci nichž by se mohl projevit vliv volebního systému na stabilitu systémů politických stran, resp. jejich pominutí by mohlo zásadním způsobem ovlivnit zjištěné výsledky. Jedná se o (1.) vztah mezi volatilitou měřenou na úrovni voličů a na úrovni parlamentu. (2.) příslušnost dané země k regionu západní Evropy či k zemím, kde do konce 80. let vládl komunistický režim, (3.) vývoj volatility v čase, (5.) vlastní rozdíly ve volatilitě při různých volebních systémech, (5.) možné propojení volebních reforem a volatility a (6.) vztahu mezi volebním systémem, volatilitou a vládní alternací. Výzkum zahrnuje všechny evropské země s výjimkou Ruska a Běloruska v posledních dvaceti letech. Do výpočtů volatility jsou zahrnuty všechny strany, které získaly alespoň 1 mandát či alespoň 1 % hlasů alespoň v jedněch volbách.
Zakup książki
Volební systémy a stabilita systémů politických stran, Jakub Šedo
- Język
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Volební systémy a stabilita systémů politických stran
- Język
- czeski
- Autorzy
- Jakub Šedo
- Wydawca
- Masarykova univerzita
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 244
- ISBN10
- 8021061723
- ISBN13
- 9788021061729
- Seria
- Tagi
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Text je věnován vztahu mezi volebními systémy a stabilitou systémů politických stran v několika oblastech. Základním použitým indikátorem při hodnocení stability stranického systému je výpočet volatility dle Pedersenova indexu. Výzkum je zaměřen na možná řešení kategorie „ostatních“ stran ve výpočtu volatility a na šest témat, v rámci nichž by se mohl projevit vliv volebního systému na stabilitu systémů politických stran, resp. jejich pominutí by mohlo zásadním způsobem ovlivnit zjištěné výsledky. Jedná se o (1.) vztah mezi volatilitou měřenou na úrovni voličů a na úrovni parlamentu. (2.) příslušnost dané země k regionu západní Evropy či k zemím, kde do konce 80. let vládl komunistický režim, (3.) vývoj volatility v čase, (5.) vlastní rozdíly ve volatilitě při různých volebních systémech, (5.) možné propojení volebních reforem a volatility a (6.) vztahu mezi volebním systémem, volatilitou a vládní alternací. Výzkum zahrnuje všechny evropské země s výjimkou Ruska a Běloruska v posledních dvaceti letech. Do výpočtů volatility jsou zahrnuty všechny strany, které získaly alespoň 1 mandát či alespoň 1 % hlasů alespoň v jedněch volbách.


