Bookbot

Volební systémy a stabilita systémů politických stran

Ocena książki

Parametry

  • 244 strony
  • 9 godzin czytania

Więcej o książce

Text je věnován vztahu mezi volebními systémy a stabilitou systémů politických stran v několika oblastech. Základním použitým indikátorem při hodnocení stability stranického systému je výpočet volatility dle Pedersenova indexu. Výzkum je zaměřen na možná řešení kategorie „ostatních“ stran ve výpočtu volatility a na šest témat, v rámci nichž by se mohl projevit vliv volebního systému na stabilitu systémů politických stran, resp. jejich pominutí by mohlo zásadním způsobem ovlivnit zjištěné výsledky. Jedná se o (1.) vztah mezi volatilitou měřenou na úrovni voličů a na úrovni parlamentu. (2.) příslušnost dané země k regionu západní Evropy či k zemím, kde do konce 80. let vládl komunistický režim, (3.) vývoj volatility v čase, (5.) vlastní rozdíly ve volatilitě při různých volebních systémech, (5.) možné propojení volebních reforem a volatility a (6.) vztahu mezi volebním systémem, volatilitou a vládní alternací. Výzkum zahrnuje všechny evropské země s výjimkou Ruska a Běloruska v posledních dvaceti letech. Do výpočtů volatility jsou zahrnuty všechny strany, které získaly alespoň 1 mandát či alespoň 1 % hlasů alespoň v jedněch volbách.

Zakup książki

Volební systémy a stabilita systémů politických stran, Jakub Šedo

Język
Rok wydania
2011
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,0
Bardzo dobra
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Volební systémy a stabilita systémů politických stran
Język
czeski
Rok wydania
2011
Oprawa
miękka
Liczba stron
244
ISBN10
8021061723
ISBN13
9788021061729
Seria
Tagi
Ocena
4 z 5
Opis
Text je věnován vztahu mezi volebními systémy a stabilitou systémů politických stran v několika oblastech. Základním použitým indikátorem při hodnocení stability stranického systému je výpočet volatility dle Pedersenova indexu. Výzkum je zaměřen na možná řešení kategorie „ostatních“ stran ve výpočtu volatility a na šest témat, v rámci nichž by se mohl projevit vliv volebního systému na stabilitu systémů politických stran, resp. jejich pominutí by mohlo zásadním způsobem ovlivnit zjištěné výsledky. Jedná se o (1.) vztah mezi volatilitou měřenou na úrovni voličů a na úrovni parlamentu. (2.) příslušnost dané země k regionu západní Evropy či k zemím, kde do konce 80. let vládl komunistický režim, (3.) vývoj volatility v čase, (5.) vlastní rozdíly ve volatilitě při různých volebních systémech, (5.) možné propojení volebních reforem a volatility a (6.) vztahu mezi volebním systémem, volatilitou a vládní alternací. Výzkum zahrnuje všechny evropské země s výjimkou Ruska a Běloruska v posledních dvaceti letech. Do výpočtů volatility jsou zahrnuty všechny strany, které získaly alespoň 1 mandát či alespoň 1 % hlasů alespoň v jedněch volbách.