Bookbot

Ocena książki

Więcej o książce

Do poloviny 90. let 19. století byla Velká Británie dominantní mocností v Číně. Čínsko-japonská válka (1894–1895) však zásadně změnila situaci na Dálném východě. Poražená Čína se ocitla pod tlakem a s pomocí evropských bank splácela válečné náhrady Japonsku. Velmoci začaly usilovat o koncese a sféry vlivu, přičemž Rusko s Francií razantně prosazovaly své cíle, což ohrožovalo britskou pozici. Německo, i když později, začalo rozvíjet aktivity na Dálném východě, avšak slabost jeho námořnictva ho nutila k opatrnosti. Spolupráce Němců a Britů se projevila v poskytování půjček Číně a výstavbě železnic, ale britský postoj k otevřené ekonomice byl v rozporu s vymezováním sfér vlivu. Britové se intenzivně zapojili do získávání koncesí a požadovali uznání své sféry vlivu v povodí Jang-c’. Po potlačení „Boxerského povstání“ došlo k oslabení dynastie Čching a zvýšenému tlaku velmocí, přičemž britské zájmy ohrožoval ruský tlak. Londýn se rozhodl pro alianci s Japonskem, čímž skončila britská politika „skvělé izolace“. Na čínskou revoluci v letech 1911/1912 reagovaly velmoci opatrně, podporovaly generála Jüan Š’-kchaje, doufajíc v zajištění finančních závazků. Vypuknutí první světové války na Dálném východě nepřineslo tak zásadní změnu jako v Evropě, avšak Japonsko toho využilo k rozšíření svých pozic v Číně.

Zakup książki

Hra o říši středu, Aleš Skřivan, Lukáš Novotný, Roman Kodet, Jan Kočvar

Język
Rok wydania
2017
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

3,0
Dobra
5 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Hra o říši středu
Język
czeski
Rok wydania
2017
Oprawa
twarda
Liczba stron
464
ISBN10
8086781275
ISBN13
9788086781273
Seria
Ocena
3 z 5
Opis
Do poloviny 90. let 19. století byla Velká Británie dominantní mocností v Číně. Čínsko-japonská válka (1894–1895) však zásadně změnila situaci na Dálném východě. Poražená Čína se ocitla pod tlakem a s pomocí evropských bank splácela válečné náhrady Japonsku. Velmoci začaly usilovat o koncese a sféry vlivu, přičemž Rusko s Francií razantně prosazovaly své cíle, což ohrožovalo britskou pozici. Německo, i když později, začalo rozvíjet aktivity na Dálném východě, avšak slabost jeho námořnictva ho nutila k opatrnosti. Spolupráce Němců a Britů se projevila v poskytování půjček Číně a výstavbě železnic, ale britský postoj k otevřené ekonomice byl v rozporu s vymezováním sfér vlivu. Britové se intenzivně zapojili do získávání koncesí a požadovali uznání své sféry vlivu v povodí Jang-c’. Po potlačení „Boxerského povstání“ došlo k oslabení dynastie Čching a zvýšenému tlaku velmocí, přičemž britské zájmy ohrožoval ruský tlak. Londýn se rozhodl pro alianci s Japonskem, čímž skončila britská politika „skvělé izolace“. Na čínskou revoluci v letech 1911/1912 reagovaly velmoci opatrně, podporovaly generála Jüan Š’-kchaje, doufajíc v zajištění finančních závazků. Vypuknutí první světové války na Dálném východě nepřineslo tak zásadní změnu jako v Evropě, avšak Japonsko toho využilo k rozšíření svých pozic v Číně.