Parametry
- 244 strony
- 9 godzin czytania
Więcej o książce
KSČ a SED po roce 1985 Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti. Kontrast mezi československým a východoněmeckým případem autor demonstruje na odlišném způsobu reflexe sovětské perestrojky. Dokumentuje spory o koncepci specifické verze československé reformy a popisuje frakcionalismus a rozpad do té doby velmi stabilního předsednictva ÚV KSČ. V případě východoněmecké situace ozřejmuje důvody ostražitosti špiček SED vůči Gorbačovově politice a poukazuje na rozdíly ve způsobu zpracování reformních podnětů přicházejících ze Sovětského svazu. Relativizací konvenční představy o monolitických centrech moci kniha (znovu)otevírá diskusi o limitech aplikace konceptu totalitarismu.
Zakup książki
Za fasádou jednoty, Martin Štefek
- Język
- Rok wydania
- 2014
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Bardzo dobry
- Cena
- 10,54 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Za fasádou jednoty
- Język
- czeski
- Autorzy
- Martin Štefek
- Wydawca
- Pavel Mervart
- Rok wydania
- 2014
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 244
- ISBN10
- 8074651215
- ISBN13
- 9788074651212
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Historia Czech & Słowacji, Historia Czech, Czechosłowacja, Historia Słowacji, Komunistyczna Partia Czechosłowacji
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- KSČ a SED po roce 1985 Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti. Kontrast mezi československým a východoněmeckým případem autor demonstruje na odlišném způsobu reflexe sovětské perestrojky. Dokumentuje spory o koncepci specifické verze československé reformy a popisuje frakcionalismus a rozpad do té doby velmi stabilního předsednictva ÚV KSČ. V případě východoněmecké situace ozřejmuje důvody ostražitosti špiček SED vůči Gorbačovově politice a poukazuje na rozdíly ve způsobu zpracování reformních podnětů přicházejících ze Sovětského svazu. Relativizací konvenční představy o monolitických centrech moci kniha (znovu)otevírá diskusi o limitech aplikace konceptu totalitarismu.