Więcej o książce
Inovativní kniha Živá minulost představuje vrchol výzkumů Františka Grause o genezi raně středověkého státu, formování představ o počátku společnosti, etnogenezi kmenů a národů a vznik tradic spojených s národními světci a zakladateli dynastií. Graus se od 60. let 20. století zaměřoval na problematiku středověké kolektivní paměti a historického povědomí v českých zemích, přičemž srovnával vývoj v Čechách a říši s francouzským královstvím. V prostředí středověké říše se formovaly myšlenky o původu germánských kmenů, které přežily až do 18. a 19. století a měly vliv na moderní německé státní a národní povědomí. I přes odlišnosti ve vývoji vedly oba případy k vzniku historizujícího národního povědomí, jehož prvky nebyly zcela potlačeny ani Francouzskou revolucí. Grausova analýza geneze historického povědomí a kulturní paměti předchází modernímu bádání o místech paměti a politice paměti. Na příkladech českých, německých a francouzských ukazuje, jak středověká minulost ovlivňuje současnost. Podle Grause se minulosti nelze zbavit, ale je třeba se s ní naučit žít a poučit se z ní, neboť nás vždy zasáhne, ať už pozitivně, či negativně.
Zakup książki
Živá minulost, František Graus
- Język
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Živá minulost
- Język
- czeski
- Autorzy
- František Graus
- Wydawca
- Argo
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 432
- ISBN10
- 8025720152
- ISBN13
- 9788025720158
- Seria
- Pierwsze wydanie
- 1975
- Oryginalna nazwa
- Lebendige Vergangenheit: Überlieferung im Mittelalter und in den Vorstellungen vom Mittelalter
- Ocena
- 4,25 z 5
- Opis
- Inovativní kniha Živá minulost představuje vrchol výzkumů Františka Grause o genezi raně středověkého státu, formování představ o počátku společnosti, etnogenezi kmenů a národů a vznik tradic spojených s národními světci a zakladateli dynastií. Graus se od 60. let 20. století zaměřoval na problematiku středověké kolektivní paměti a historického povědomí v českých zemích, přičemž srovnával vývoj v Čechách a říši s francouzským královstvím. V prostředí středověké říše se formovaly myšlenky o původu germánských kmenů, které přežily až do 18. a 19. století a měly vliv na moderní německé státní a národní povědomí. I přes odlišnosti ve vývoji vedly oba případy k vzniku historizujícího národního povědomí, jehož prvky nebyly zcela potlačeny ani Francouzskou revolucí. Grausova analýza geneze historického povědomí a kulturní paměti předchází modernímu bádání o místech paměti a politice paměti. Na příkladech českých, německých a francouzských ukazuje, jak středověká minulost ovlivňuje současnost. Podle Grause se minulosti nelze zbavit, ale je třeba se s ní naučit žít a poučit se z ní, neboť nás vždy zasáhne, ať už pozitivně, či negativně.