Parametry
- 178 stron
- 7 godzin czytania
Więcej o książce
Subkultury a většinová společnost pozdního státního socialismu a postsocialismu Kniha Násilím proti „novému biedermeieru“ podrobně mapuje vztahy mezi většinovou společností (označovanou zde jako „nový biedermeier“) a menšinovými kulturami v tehdejším Československu a posléze v České republice na konci osmdesátých let minulého století a začátku století 21. Jak nahlížela společnost na hnutí skinheads, tehdy reprezentované především skupinou Orlík a jejími zakladateli Danielem Landou a Davidem Matáskem, a jak se v této souvislosti profilovalo antifašistické hnutí? Co všechno se dělo kolem dnes již legendárního Czechteku00, konaného v jižních Čechách, nebo v době pražského zasedání Mezinárodního měnového fondu? A patří mezi subkultury taneční zábavy, hooligans z fotbalových stadionů nebo „baťůžkáři“ a autostop? S existencí těchto aktivistických skupin a především s násilím s nimi spojeným se většinová společnost vyrovnávala, přičemž se snažila jasně definovat hranice toho, co bylo přijatelné a co už ne. Mnohdy s morální panikou a odporem, občas s jistou shovívavostí a podmínečným pochopením.
Zakup książki
Násilím proti „novému biedermeieru“, Ondřej Daniel
- Język
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Násilím proti „novému biedermeieru“
- Język
- czeski
- Autorzy
- Ondřej Daniel
- Wydawca
- Pistorius & Olšanská
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 178
- ISBN10
- 8087855906
- ISBN13
- 9788087855904
- Seria
- Tagi
- Tematy historyczne, Historia Czech & Słowacji, Społeczeństwo, Kultura & Społeczeństwo, Czechy, Czechosłowacja, Socjalizm, Punk, Anarchizm, Subkultury, Skinheadzi
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Subkultury a většinová společnost pozdního státního socialismu a postsocialismu Kniha Násilím proti „novému biedermeieru“ podrobně mapuje vztahy mezi většinovou společností (označovanou zde jako „nový biedermeier“) a menšinovými kulturami v tehdejším Československu a posléze v České republice na konci osmdesátých let minulého století a začátku století 21. Jak nahlížela společnost na hnutí skinheads, tehdy reprezentované především skupinou Orlík a jejími zakladateli Danielem Landou a Davidem Matáskem, a jak se v této souvislosti profilovalo antifašistické hnutí? Co všechno se dělo kolem dnes již legendárního Czechteku00, konaného v jižních Čechách, nebo v době pražského zasedání Mezinárodního měnového fondu? A patří mezi subkultury taneční zábavy, hooligans z fotbalových stadionů nebo „baťůžkáři“ a autostop? S existencí těchto aktivistických skupin a především s násilím s nimi spojeným se většinová společnost vyrovnávala, přičemž se snažila jasně definovat hranice toho, co bylo přijatelné a co už ne. Mnohdy s morální panikou a odporem, občas s jistou shovívavostí a podmínečným pochopením.