Więcej o książce
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už v historické paměti rezonuje skutečnost, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání. Nemělo sice jít o zavedení trialismu, nýbrž jen o státoprávní změnu v rámci Předlitavska, nicméně představovalo vytouženou obnovu autonomního českého státu. Podkladem pro rakousko-české vyrovnání měly být především fundamentální články koncipované zvláštním výborem českého zemského sněmu a plénem tohoto sněmu schválené. Nad politickou akcí držel ochrannou ruku sám císař František Josef I., který se domníval, že po vyrovnání s Uhry bude třeba udělat nějaké ústupky také Čechům. Vyrovnání měla provést vláda ministerského předsedy Karla Hohenwarta, který však stejně jako císař nečekal, že politický odpor proti "fundamentálkám" bude v obou polovinách říše tak silný. Vyrovnání se tedy nakonec neuskutečnilo, panovník tváří v tvář problémům couvl a Hohenwartova vláda padla. Autor se nezabývá pouze vyrovnávací akcí samotnou, ale považuje za účelné vylíčit i postupnou demontáž českého stát, k níž po bitvě na Bílé hoře v průběhu mnoha desetiletí docházelo. Zdůrazňuje, že navzdory neúspěchu fundamentálních článků následně již v české politické veřejnosti trvale zakotvilo přesvědčení, že Češi mají na svůj /zatím jen autonomní) stát nezpochybnitelné právo.
Zakup książki
10. 10. 1871 - Fundamentální články: Pokus o rakousko-české vyrovnání, Michael Borovička
- Język
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- 10. 10. 1871 - Fundamentální články: Pokus o rakousko-české vyrovnání
- Język
- czeski
- Autorzy
- Michael Borovička
- Wydawca
- Havran
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 808734149X
- ISBN13
- 9788087341490
- Seria
- Tagi
- Tematy historyczne, Prawdziwe historie, Historia Czech & Słowacji, XIX wiek, Historia Czech, Austro-Węgry, Druga połowa XIX wieku, Autonomia, autonomiści
- Ocena
- 4,3 z 5
- Opis
- Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už v historické paměti rezonuje skutečnost, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání. Nemělo sice jít o zavedení trialismu, nýbrž jen o státoprávní změnu v rámci Předlitavska, nicméně představovalo vytouženou obnovu autonomního českého státu. Podkladem pro rakousko-české vyrovnání měly být především fundamentální články koncipované zvláštním výborem českého zemského sněmu a plénem tohoto sněmu schválené. Nad politickou akcí držel ochrannou ruku sám císař František Josef I., který se domníval, že po vyrovnání s Uhry bude třeba udělat nějaké ústupky také Čechům. Vyrovnání měla provést vláda ministerského předsedy Karla Hohenwarta, který však stejně jako císař nečekal, že politický odpor proti "fundamentálkám" bude v obou polovinách říše tak silný. Vyrovnání se tedy nakonec neuskutečnilo, panovník tváří v tvář problémům couvl a Hohenwartova vláda padla. Autor se nezabývá pouze vyrovnávací akcí samotnou, ale považuje za účelné vylíčit i postupnou demontáž českého stát, k níž po bitvě na Bílé hoře v průběhu mnoha desetiletí docházelo. Zdůrazňuje, že navzdory neúspěchu fundamentálních článků následně již v české politické veřejnosti trvale zakotvilo přesvědčení, že Češi mají na svůj /zatím jen autonomní) stát nezpochybnitelné právo.


