Bookbot

Syntax mluvené češtiny

Więcej o książce

Východiskem dosavadních popisů syntaxe češtiny jsou převážně psané texty; syntax mluvených projevů (zejména těch nepřipravených a polopřipravených) byla zkoumána jen výjimečně. Členové autorského týmu vycházejí z přesvědčení, že lze popsat určité obecné charakteristiky běžně mluvené češtiny, které nepředstavují žádné „nepravidelnosti“ či „odchylky“, na pozadí textů samých. Zaměřují se na popis syntaktické a textové výstavby mluvených projevů se zřetelem k absenci ostře ohraničených jednotek; výpovědní jednotky analyzují jako nedílnou součást dialogických replik a důsledně přihlížejí k jejich funkci v projekčních a interakčních mechanismech. Velkou pozornost věnují rozsáhlé a diferencované kategorii „diskurzních markerů“. To vše spojují se soustavnou interpretací zvukové stránky, hlavně prozodických prostředků. Data pro výzkum byla čerpána především z korpusů mluvené češtiny, ale i dalších doplňkových zdrojů.

Zakup książki

Syntax mluvené češtiny, Jiří Homoláč, Jana Hoffmann, Kamila Mrázková

Język
Rok wydania
2019
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Syntax mluvené češtiny
Język
czeski
Wydawca
Academia
Rok wydania
2019
Oprawa
miękka
ISBN10
8020029613
ISBN13
9788020029614
Seria
Opis
Východiskem dosavadních popisů syntaxe češtiny jsou převážně psané texty; syntax mluvených projevů (zejména těch nepřipravených a polopřipravených) byla zkoumána jen výjimečně. Členové autorského týmu vycházejí z přesvědčení, že lze popsat určité obecné charakteristiky běžně mluvené češtiny, které nepředstavují žádné „nepravidelnosti“ či „odchylky“, na pozadí textů samých. Zaměřují se na popis syntaktické a textové výstavby mluvených projevů se zřetelem k absenci ostře ohraničených jednotek; výpovědní jednotky analyzují jako nedílnou součást dialogických replik a důsledně přihlížejí k jejich funkci v projekčních a interakčních mechanismech. Velkou pozornost věnují rozsáhlé a diferencované kategorii „diskurzních markerů“. To vše spojují se soustavnou interpretací zvukové stránky, hlavně prozodických prostředků. Data pro výzkum byla čerpána především z korpusů mluvené češtiny, ale i dalších doplňkových zdrojů.