Bookbot

Kapitoly

Ocena książki

Parametry

  • 79 stron
  • 3 godziny czytania

Więcej o książce

Básnická sbírka edice Analogonu. Jan Richter (1978), kmenový autor z okruhu časopisu Analogon, člen surrealistické skupiny od roku 1999. Publikoval časopisecky (Analogon, Weles), knižně vydal sbírku Faktografie (2002). Je zastoupen v reprezentativních sbornících surrealistické tvorby Letenka do noci (2003), Jiný vzduch (2011), Princip imaginace (2016) aj. „Pokud jde o mé psaní, mohl bych hovořit o zhruba dvou principech. Jedním (tím méně frekventovaným) je princip vnitřního modelu, tedy stavu, který ve mně většinou dlouho zraje jakožto modulace původního motivu/myšlenky a na který se postupně nabalují další podněty, jež se mezi sebou dostávají do vlastní, neovlivnitelné interakce. Zároveň ovšem jsou vystaveny povětrnostním podmínkám a proudům vědomí nebo nevědomí. Častěji však propadám do jakéhosi extatického stavu, tj. do rozpoložení blízkého psychickému automatismu – existuje jistě větší množství subvariant, někdy hraničících s fyzickou bolestí, jindy s ohromujícím veselím či snad štěstím. Záleží na tom jak, záleží na tom kdy, s kým, proč etc. V poslední době často nechávám pouze torza takových „vytržení“ a ostřeluji je motivy bdělými, rozumnými, nechám je na sebe ‚hledět‘. Čekám, co z toho bude.“ Jan Richter

Zakup książki

Kapitoly, Jan Richter

Język
Rok wydania
2020
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

3,8
Bardzo dobra
5 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Kapitoly
Język
czeski
Rok wydania
2020
Oprawa
miękka
Liczba stron
79
ISBN10
808821808x
ISBN13
9788088218081
Seria
Kategorie
Ocena
3,8 z 5
Opis
Básnická sbírka edice Analogonu. Jan Richter (1978), kmenový autor z okruhu časopisu Analogon, člen surrealistické skupiny od roku 1999. Publikoval časopisecky (Analogon, Weles), knižně vydal sbírku Faktografie (2002). Je zastoupen v reprezentativních sbornících surrealistické tvorby Letenka do noci (2003), Jiný vzduch (2011), Princip imaginace (2016) aj. „Pokud jde o mé psaní, mohl bych hovořit o zhruba dvou principech. Jedním (tím méně frekventovaným) je princip vnitřního modelu, tedy stavu, který ve mně většinou dlouho zraje jakožto modulace původního motivu/myšlenky a na který se postupně nabalují další podněty, jež se mezi sebou dostávají do vlastní, neovlivnitelné interakce. Zároveň ovšem jsou vystaveny povětrnostním podmínkám a proudům vědomí nebo nevědomí. Častěji však propadám do jakéhosi extatického stavu, tj. do rozpoložení blízkého psychickému automatismu – existuje jistě větší množství subvariant, někdy hraničících s fyzickou bolestí, jindy s ohromujícím veselím či snad štěstím. Záleží na tom jak, záleží na tom kdy, s kým, proč etc. V poslední době často nechávám pouze torza takových „vytržení“ a ostřeluji je motivy bdělými, rozumnými, nechám je na sebe ‚hledět‘. Čekám, co z toho bude.“ Jan Richter