Ocena książki
Parametry
- 256 stron
- 9 godzin czytania
Więcej o książce
Předkládaná publikace se skládá ze dvou částí: analýzy stavu tokugawské společnosti v polovině 19. století a překladu politického pojednání Tři otázky správy země (Kokuze sanron), jednoho z nejvlivnějších děl té doby. Analýza je rozdělena do čtyř částí, přičemž tři z nich tematicky odpovídají struktuře osnovného díla, zatímco čtvrtá se zaměřuje na vztah autora k adresovanému knížectví. Neokonfucián Jokoi Šónan, považovaný za významného vzdělance závěrečné fáze doby Tokugawa, se ve svém díle z roku 1860 vyjadřuje k sociálně-hospodářské situaci, zahraniční hrozbě a etické rovině. Šónan, inspirován poměry v důležitém lénu Fukui, formuloval reformní výzvy, které měly širší dopad na celou zemi. Publikace se rovněž zabývá vazbami mezi samuraji a knížaty, což přispívá k lepšímu pochopení mentality samurajských intelektuálů a ukazuje dynamiku politické scény v Japonsku. Ačkoli se nejedná o biografii, přináší zajímavé svědectví o Šónanově osudu, jehož intelektuální kvality byly uznány v Fukui, kde krátce působil v nejvyšších politických kruzích. Jeho osobnost a dílo tak osvětlují intelektuální a politickou scénu posledních let tokugawské společnosti.
Zakup książki
Jokoi Šónan: Tři otázky správy země. Japonsko poloviny 19. století očima intelektuála, David Labus
- Język
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Jokoi Šónan: Tři otázky správy země. Japonsko poloviny 19. století očima intelektuála
- Język
- czeski
- Autorzy
- David Labus
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 256
- ISBN10
- 8073089874
- ISBN13
- 9788073089870
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Prezenty dla dziadka, XIX wiek, Japonia, Polityka zagraniczna, Społeczeństwo i polityka, Historia Japonii, Reformy, Feudalizm, Okres Edo (1603–1867), Szogunat
- Ocena
- 4,4 z 5
- Opis
- Předkládaná publikace se skládá ze dvou částí: analýzy stavu tokugawské společnosti v polovině 19. století a překladu politického pojednání Tři otázky správy země (Kokuze sanron), jednoho z nejvlivnějších děl té doby. Analýza je rozdělena do čtyř částí, přičemž tři z nich tematicky odpovídají struktuře osnovného díla, zatímco čtvrtá se zaměřuje na vztah autora k adresovanému knížectví. Neokonfucián Jokoi Šónan, považovaný za významného vzdělance závěrečné fáze doby Tokugawa, se ve svém díle z roku 1860 vyjadřuje k sociálně-hospodářské situaci, zahraniční hrozbě a etické rovině. Šónan, inspirován poměry v důležitém lénu Fukui, formuloval reformní výzvy, které měly širší dopad na celou zemi. Publikace se rovněž zabývá vazbami mezi samuraji a knížaty, což přispívá k lepšímu pochopení mentality samurajských intelektuálů a ukazuje dynamiku politické scény v Japonsku. Ačkoli se nejedná o biografii, přináší zajímavé svědectví o Šónanově osudu, jehož intelektuální kvality byly uznány v Fukui, kde krátce působil v nejvyšších politických kruzích. Jeho osobnost a dílo tak osvětlují intelektuální a politickou scénu posledních let tokugawské společnosti.