Bookbot

"Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!"

Parametry

  • 384 strony
  • 14 godzin czytania

Więcej o książce

Poeticky nazvaná kolektivní monografie „Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!“ je souhrnným výstupem více než pětileté spolupráce Filologické fakulty Bělehradské univerzity a Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Během společných setkání, přednášek a workshopů měli badatelé různého oborového zaměření z obou pracovišť možnost promýšlet aktuální otázky recepce české a slovenské literatury v jinoslovanském prostředí, připomínat různá témata vzájemných kontaktů v rozpětí mezi filologií a historiografií a v neposlední řadě – s vědomím zřejmých transkulturních přesahů – reflektovat komplexní historický vývoj v širších souvislostech středovýchodní Evropy. Mnohé příspěvky se proto v naznačených pohledech a metodologických paradigmatech imanentně dotýkají otázky místa a smyslu slovanských studií literárněvědného, kulturologického i historiografického profilu v soudobém světě. Východiskem z jejich problematické situace může být důsledně rozvíjená interdisciplinarita a otevřenost tematické pestrosti, se kterými lze překonat limitující interpretace národních kultur a jejich hranic.

Zakup książki

"Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!", Ivo Říha, Miroslav Kouba, Dalibor Sokolović

Język
Rok wydania
2020
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
"Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!"
Język
czeski
Rok wydania
2020
Oprawa
miękka
Liczba stron
384
ISBN10
8075603354
ISBN13
9788075603357
Seria
Opis
Poeticky nazvaná kolektivní monografie „Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!“ je souhrnným výstupem více než pětileté spolupráce Filologické fakulty Bělehradské univerzity a Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Během společných setkání, přednášek a workshopů měli badatelé různého oborového zaměření z obou pracovišť možnost promýšlet aktuální otázky recepce české a slovenské literatury v jinoslovanském prostředí, připomínat různá témata vzájemných kontaktů v rozpětí mezi filologií a historiografií a v neposlední řadě – s vědomím zřejmých transkulturních přesahů – reflektovat komplexní historický vývoj v širších souvislostech středovýchodní Evropy. Mnohé příspěvky se proto v naznačených pohledech a metodologických paradigmatech imanentně dotýkají otázky místa a smyslu slovanských studií literárněvědného, kulturologického i historiografického profilu v soudobém světě. Východiskem z jejich problematické situace může být důsledně rozvíjená interdisciplinarita a otevřenost tematické pestrosti, se kterými lze překonat limitující interpretace národních kultur a jejich hranic.