Parametry
- 380 stron
- 14 godzin czytania
Więcej o książce
Kolektivní monografie zkoumá vztah propagandy a filmu/televize v letech 1918–1989. Po úvodním oddílu o historii a pojmu propagandy následují kapitoly, které se vyhýbají známým tématům, jako je sovětská a nacistická filmová propaganda, nebo je zkoumají z jiných perspektiv. Například se zaměřují na distribuci a recepci sovětských klasik v Československu, včetně Ejzenštejnových filmů. Dále se zmiňují o pokusech o vlastní filmovou produkci, jako byly „henleinovské“ a „baťovské“ projekty. Zkoumá se také dokumentární film objednaný Joseph Goebbelsem a jeho politická povaha. V roce 1944 dostali slovenští povstalci „novou zbraň“ ze Sovětského svazu, kterou si chodili prohlížet do kina. Spojení protektorátu a propagandy se dotýká i postavy sv. Václava. Oddíl o poválečných a normalizačních filmech se zaměřuje na reprezentace rozděleného světa po vypuknutí studené války a srovnání ideologických postupů obou táborů. Poslední část se věnuje televizní propagandě, včetně málo známého dokumentárního seriálu Kronika našeho života z 80. let, který je srovnatelný s populárními případy majora Zemana z 70. let.
Zakup książki
Film a dějiny 7. Propaganda, Petr Kopal
- Język
- Rok wydania
- 2018
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Film a dějiny 7. Propaganda
- Język
- czeski
- Autorzy
- Petr Kopal
- Wydawca
- Casablanca
- Rok wydania
- 2018
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 380
- ISBN10
- 8087292448
- ISBN13
- 9788087292440
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Sztuka, Tematyka filmowa, Propaganda, Reżimy totalitarne, Monografie zbiorowe, Tematy filmowe
- Ocena
- 4,65 z 5
- Opis
- Kolektivní monografie zkoumá vztah propagandy a filmu/televize v letech 1918–1989. Po úvodním oddílu o historii a pojmu propagandy následují kapitoly, které se vyhýbají známým tématům, jako je sovětská a nacistická filmová propaganda, nebo je zkoumají z jiných perspektiv. Například se zaměřují na distribuci a recepci sovětských klasik v Československu, včetně Ejzenštejnových filmů. Dále se zmiňují o pokusech o vlastní filmovou produkci, jako byly „henleinovské“ a „baťovské“ projekty. Zkoumá se také dokumentární film objednaný Joseph Goebbelsem a jeho politická povaha. V roce 1944 dostali slovenští povstalci „novou zbraň“ ze Sovětského svazu, kterou si chodili prohlížet do kina. Spojení protektorátu a propagandy se dotýká i postavy sv. Václava. Oddíl o poválečných a normalizačních filmech se zaměřuje na reprezentace rozděleného světa po vypuknutí studené války a srovnání ideologických postupů obou táborů. Poslední část se věnuje televizní propagandě, včetně málo známého dokumentárního seriálu Kronika našeho života z 80. let, který je srovnatelný s populárními případy majora Zemana z 70. let.


