Bookbot

Experimentální dílna. Československá armádní kinematografie 1920-1970

Parametry

  • 316 stron
  • 12 godzin czytania

Więcej o książce

Fotograf a režisér Jiří Jeníček, který stál ve 30. letech v čele armádní filmové skupiny, se celou svou osobou a v duchu moderních myšlenek o využití filmu a fotografie zasadil o nový styl a výraz vojenského (především krátkého) filmu. Armádní kinematografii od počátku považoval za synonymum experimentální dílny. Jak si všímá autorka publikace, americká filmová historička Alice Lovejoy, která vedla téměř desetiletý výzkum v českých archivech, pozoruhodné je především to, jak Jeníčkem vytvořená institucionální identita přežívala v armádním prostředí další tři desetiletí. Citelná byla dokonce v 50. letech a skutečnou renesanci zažila v letech 60., kdy se Československý armádní film (ČAF) stal pravděpodobně nejsvobodnějším prostorem pro filmovou produkci v Československu. Kniha, poprvé publikovaná v USA v roce 2015, si pokládá zásadní otázku: Jak se mohly formální experimenty (které navíc zpravidla kritizovaly samotné vojsko či stát) objevit v instituci tak rigidní, jako je armáda.

Zakup książki

Experimentální dílna. Československá armádní kinematografie 1920-1970, Alice Lovejoy

Język
Rok wydania
2021
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Experimentální dílna. Československá armádní kinematografie 1920-1970
Język
czeski
Rok wydania
2021
Oprawa
miękka
Liczba stron
316
ISBN10
8070041978
ISBN13
9788070041970
Seria
Opis
Fotograf a režisér Jiří Jeníček, který stál ve 30. letech v čele armádní filmové skupiny, se celou svou osobou a v duchu moderních myšlenek o využití filmu a fotografie zasadil o nový styl a výraz vojenského (především krátkého) filmu. Armádní kinematografii od počátku považoval za synonymum experimentální dílny. Jak si všímá autorka publikace, americká filmová historička Alice Lovejoy, která vedla téměř desetiletý výzkum v českých archivech, pozoruhodné je především to, jak Jeníčkem vytvořená institucionální identita přežívala v armádním prostředí další tři desetiletí. Citelná byla dokonce v 50. letech a skutečnou renesanci zažila v letech 60., kdy se Československý armádní film (ČAF) stal pravděpodobně nejsvobodnějším prostorem pro filmovou produkci v Československu. Kniha, poprvé publikovaná v USA v roce 2015, si pokládá zásadní otázku: Jak se mohly formální experimenty (které navíc zpravidla kritizovaly samotné vojsko či stát) objevit v instituci tak rigidní, jako je armáda.