Bookbot

Vědomí mezi světy a jiné povídky

Parametry

  • 152 strony
  • 6 godzin czytania

Więcej o książce

Proč vzniklo vědomí a je evoluční výhodou člověka? Je vědomí schopností prožívat realitu, nebo vlastností hmoty? Jaký je rozdíl mezi biologickým, anorganickým a vědomím umělé inteligence? Je vědomí doménou mozku, nebo součástí univerza? Tyto otázky zůstávají otevřené, protože poznatky o vzniku a fungování vědomí jsou stále nedostatečné. Zatímco fyzika a exaktní vědy pokročily vpřed, vědomí jako zásadní aspekt života zůstává opomíjeno. Albert Einstein považoval vědomí za nedílnou součást vesmíru, což sdíleli i filozofové jako Thales, Platón a Spinoza. Naopak solipsizmus vidí lidské vědomí jako vedlejší vlastnost myšlení, přičemž mozek je jediným objektivním zpracovatelem informací. Tento názor zastávali Descartes, Schopenhauer a Sartre. Neurobiologové tvrdí, že vědomí je produktem mozku, zatímco psychiatři a psychologové nejsou tak přesvědčeni. Přidáním otázky vzniku vědomí umělé inteligence vzniká příležitost prozkoumat tuto problematiku, například formou povídek. Závěry nemusí být pro čtenáře vždy přijatelné.

Zakup książki

Vědomí mezi světy a jiné povídky, Václav Jakeš

Język
Rok wydania
2024
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Vědomí mezi světy a jiné povídky
Język
czeski
Wydawca
Epocha
Rok wydania
2024
Oprawa
twarda
Liczba stron
152
ISBN10
8027801672
ISBN13
9788027801671
Seria
Tagi
Opis
Proč vzniklo vědomí a je evoluční výhodou člověka? Je vědomí schopností prožívat realitu, nebo vlastností hmoty? Jaký je rozdíl mezi biologickým, anorganickým a vědomím umělé inteligence? Je vědomí doménou mozku, nebo součástí univerza? Tyto otázky zůstávají otevřené, protože poznatky o vzniku a fungování vědomí jsou stále nedostatečné. Zatímco fyzika a exaktní vědy pokročily vpřed, vědomí jako zásadní aspekt života zůstává opomíjeno. Albert Einstein považoval vědomí za nedílnou součást vesmíru, což sdíleli i filozofové jako Thales, Platón a Spinoza. Naopak solipsizmus vidí lidské vědomí jako vedlejší vlastnost myšlení, přičemž mozek je jediným objektivním zpracovatelem informací. Tento názor zastávali Descartes, Schopenhauer a Sartre. Neurobiologové tvrdí, že vědomí je produktem mozku, zatímco psychiatři a psychologové nejsou tak přesvědčeni. Přidáním otázky vzniku vědomí umělé inteligence vzniká příležitost prozkoumat tuto problematiku, například formou povídek. Závěry nemusí být pro čtenáře vždy přijatelné.