Więcej o książce
Proč vzniklo vědomí a je evoluční výhodou člověka? Je vědomí schopností prožívat realitu, nebo vlastností hmoty? Jaký je rozdíl mezi biologickým, anorganickým a vědomím umělé inteligence? Je vědomí doménou mozku, nebo součástí univerza? Tyto otázky zůstávají otevřené, protože poznatky o vzniku a fungování vědomí jsou stále nedostatečné. Zatímco fyzika a exaktní vědy pokročily vpřed, vědomí jako zásadní aspekt života zůstává opomíjeno. Albert Einstein považoval vědomí za nedílnou součást vesmíru, což sdíleli i filozofové jako Thales, Platón a Spinoza. Naopak solipsizmus vidí lidské vědomí jako vedlejší vlastnost myšlení, přičemž mozek je jediným objektivním zpracovatelem informací. Tento názor zastávali Descartes, Schopenhauer a Sartre. Neurobiologové tvrdí, že vědomí je produktem mozku, zatímco psychiatři a psychologové nejsou tak přesvědčeni. Přidáním otázky vzniku vědomí umělé inteligence vzniká příležitost prozkoumat tuto problematiku, například formou povídek. Závěry nemusí být pro čtenáře vždy přijatelné.
Zakup książki
Vědomí mezi světy a jiné povídky, Václav Jakeš
- Język
- Rok wydania
- 2024
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Vědomí mezi světy a jiné povídky
- Język
- czeski
- Autorzy
- Václav Jakeš
- Wydawca
- Epocha
- Rok wydania
- 2024
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 152
- ISBN10
- 8027801672
- ISBN13
- 9788027801671
- Seria
- Tagi
- Opis
- Proč vzniklo vědomí a je evoluční výhodou člověka? Je vědomí schopností prožívat realitu, nebo vlastností hmoty? Jaký je rozdíl mezi biologickým, anorganickým a vědomím umělé inteligence? Je vědomí doménou mozku, nebo součástí univerza? Tyto otázky zůstávají otevřené, protože poznatky o vzniku a fungování vědomí jsou stále nedostatečné. Zatímco fyzika a exaktní vědy pokročily vpřed, vědomí jako zásadní aspekt života zůstává opomíjeno. Albert Einstein považoval vědomí za nedílnou součást vesmíru, což sdíleli i filozofové jako Thales, Platón a Spinoza. Naopak solipsizmus vidí lidské vědomí jako vedlejší vlastnost myšlení, přičemž mozek je jediným objektivním zpracovatelem informací. Tento názor zastávali Descartes, Schopenhauer a Sartre. Neurobiologové tvrdí, že vědomí je produktem mozku, zatímco psychiatři a psychologové nejsou tak přesvědčeni. Přidáním otázky vzniku vědomí umělé inteligence vzniká příležitost prozkoumat tuto problematiku, například formou povídek. Závěry nemusí být pro čtenáře vždy přijatelné.


