Bookbot

Šumava Jak šel život na Březníku

Ocena książki

Więcej o książce

Březník - to malebné místo - je právem nazývané srdcem Šumavy. Nelze se proto divit, že tímto šumavským srdcem byl okouzlen i sám Karel Klostermann, který život v tomto odlehlém koutě Šumavy zvěčnil ve svém asi nejkrásnějším díle Ze světla lesních samot. První budovou, která zde byla postavena, byla dřevěná lesovna, pozdější myslivna. Jedinou budovou dochovanou do dnešních časů je kamenná hájovna. Život na Březníku, byť dnes vypadá idylicky, byl velmi tvrdý, představoval celoroční práci téměř bez odpočinku. Od letních měsíců až do podzimu, pokud to počasí dovolilo, se kácelo. V zimě kácení vystřídaly sámě, pomocí nichž se přibližovalo dřevo k potokům. Při jarním tání se po vodě plavilo. A po ukončení plávky přišlo na řadu zalesňování vykácených ploch. Snad i příliš práce umožňovalo březnickým zapomenout na odlehlost lokality a samotu. Příběhy lidí, které osud zavál do těchto opuštěných a nehostinných míst, ale i události, které se na Březníku a jeho okolí odehrály, přináší tato kniha.

Zakup książki

Šumava Jak šel život na Březníku, Karel Jaroslav Fořt, Emilie Vrabcová, Jitka Maršálková

Język
Rok wydania
2019
Oprawa
(twarda),
Stan książki
Bardzo dobry
Cena
65,93 zł

Metody płatności

4,0
Bardzo dobra
8 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Šumava Jak šel život na Březníku
Język
czeski
Wydawca
Víkend
Rok wydania
2019
Oprawa
twarda
ISBN10
8074332497
ISBN13
9788074332494
Seria
Ocena
4 z 5
Opis
Březník - to malebné místo - je právem nazývané srdcem Šumavy. Nelze se proto divit, že tímto šumavským srdcem byl okouzlen i sám Karel Klostermann, který život v tomto odlehlém koutě Šumavy zvěčnil ve svém asi nejkrásnějším díle Ze světla lesních samot. První budovou, která zde byla postavena, byla dřevěná lesovna, pozdější myslivna. Jedinou budovou dochovanou do dnešních časů je kamenná hájovna. Život na Březníku, byť dnes vypadá idylicky, byl velmi tvrdý, představoval celoroční práci téměř bez odpočinku. Od letních měsíců až do podzimu, pokud to počasí dovolilo, se kácelo. V zimě kácení vystřídaly sámě, pomocí nichž se přibližovalo dřevo k potokům. Při jarním tání se po vodě plavilo. A po ukončení plávky přišlo na řadu zalesňování vykácených ploch. Snad i příliš práce umožňovalo březnickým zapomenout na odlehlost lokality a samotu. Příběhy lidí, které osud zavál do těchto opuštěných a nehostinných míst, ale i události, které se na Březníku a jeho okolí odehrály, přináší tato kniha.