Bookbot

Pozastavené stmívání

Ocena książki

Parametry

  • 90 stron
  • 4 godziny czytania

Więcej o książce

Kniha Pozastavené stmívání přináší dva poslední básnické počiny Stanislava Dvorského (1940-2020). Autorem dlouho připravovanou skladbu Někde někdy něco a posmrtně zveřejněnou báseň Počínali jsme si jako těkající dobrodruzi. Obě básně patří k tomu nejlepšímu, co v české poezii vzniklo v uplynulých deseti letech. Dvorského poezie vyrůstá z postsurrealismu, ale pracuje s principem vnitřního monologu, jak jej známe od Věry Linhartové nebo Samuela Becketta. Pro Dvorského básnické texty je charakteristický chirurgicky přesný a magicky sugestivní jazyk, který navozuje přitažlivé i znepokojující napětí. V obou básních je díky jejich naléhavosti přítomen silný existenciální tón. Stanislav Dvorský si vybavuje dětství a důležité okamžiky svého života, zároveň však text od vzpomínek neustále odbíhá do „nových prostorů a rámců“. Soukromé obrazy jsou přetvořeny do nového mýtu a jsou kontaminovány absurdními výjevy či potutelnými výzvami. Dvorského básně se postupně stávají komplexními a znepokojivými zprávami o lidském životě a o smrti, do které všechno ústí.

Zakup książki

Pozastavené stmívání, Stanislav Dvorský

Język
Rok wydania
2023
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,3
Bardzo dobra
4 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Pozastavené stmívání
Język
czeski
Wydawca
Malvern
Rok wydania
2023
Oprawa
miękka
Liczba stron
90
ISBN10
8075304403
ISBN13
9788075304407
Seria
Kategorie
Ocena
4,25 z 5
Opis
Kniha Pozastavené stmívání přináší dva poslední básnické počiny Stanislava Dvorského (1940-2020). Autorem dlouho připravovanou skladbu Někde někdy něco a posmrtně zveřejněnou báseň Počínali jsme si jako těkající dobrodruzi. Obě básně patří k tomu nejlepšímu, co v české poezii vzniklo v uplynulých deseti letech. Dvorského poezie vyrůstá z postsurrealismu, ale pracuje s principem vnitřního monologu, jak jej známe od Věry Linhartové nebo Samuela Becketta. Pro Dvorského básnické texty je charakteristický chirurgicky přesný a magicky sugestivní jazyk, který navozuje přitažlivé i znepokojující napětí. V obou básních je díky jejich naléhavosti přítomen silný existenciální tón. Stanislav Dvorský si vybavuje dětství a důležité okamžiky svého života, zároveň však text od vzpomínek neustále odbíhá do „nových prostorů a rámců“. Soukromé obrazy jsou přetvořeny do nového mýtu a jsou kontaminovány absurdními výjevy či potutelnými výzvami. Dvorského básně se postupně stávají komplexními a znepokojivými zprávami o lidském životě a o smrti, do které všechno ústí.