Bookbot

Sovětská civilizace 2

Ocena książki

Parametry

  • 528 stron
  • 19 godzin czytania

Więcej o książce

Pokračování velkého popisu sovětské společnosti po 2. světové válce ukazuje, že šlo o narodnický projekt občinové společnosti. Prosazení liberálního tvrzení o ‚marxistickém‘ základu přispělo k zániku Sovětského svazu a celého ‚socialistického tábora‘. Autor podrobně popisuje sovětskou společnost a začlenění hospodářství do zralého sovětského projektu. Zkušenosti z Kuby přispěly k jeho dozrávání ve vnímání společnosti. Zničení Sovětského svazu autor analyzuje v jednotlivých etapách, čímž vytváří obraz příčin, proč se obyvatelstvo zřeklo sovětského zřízení. Důležitým faktorem byl přesun obyvatelstva do měst, což vedlo k ‚hladu po obrazech‘. Následuje popis odpadlíků, studené války a perestrojky, která přinesla rozpad symbolů a kampaně proti velkým civilizačním projektům. Zánik Sovětského svazu autor označuje jako ‚revoluci nomenklatury‘, která se v ‚postalinském‘ období vymkla kontrole. Věnuje se také rysům protisovětského vědomí, jeho cílům a logickým nedostatkům. Závěr knihy přináší osobní zkušenost s novou společností po zničení Sovětského svazu. Autor vysvětluje, že uspořádání v Sovětském svazu mělo hluboké společenské příčiny, vycházející z prastarých zkušeností lidstva, které liberální filozofie odmítá.

Zakup książki

Sovětská civilizace 2, Sergej Georgijevič Kara Murza

Język
Rok wydania
2022
Oprawa
(twarda),
Stan książki
Bardzo dobry
Cena
78,73 zł

Metody płatności

4,8
Doskonała
4 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Sovětská civilizace 2
Język
czeski
Rok wydania
2022
Oprawa
twarda
Liczba stron
528
ISBN10
8090801145
ISBN13
9788090801141
Seria
Ocena
4,75 z 5
Opis
Pokračování velkého popisu sovětské společnosti po 2. světové válce ukazuje, že šlo o narodnický projekt občinové společnosti. Prosazení liberálního tvrzení o ‚marxistickém‘ základu přispělo k zániku Sovětského svazu a celého ‚socialistického tábora‘. Autor podrobně popisuje sovětskou společnost a začlenění hospodářství do zralého sovětského projektu. Zkušenosti z Kuby přispěly k jeho dozrávání ve vnímání společnosti. Zničení Sovětského svazu autor analyzuje v jednotlivých etapách, čímž vytváří obraz příčin, proč se obyvatelstvo zřeklo sovětského zřízení. Důležitým faktorem byl přesun obyvatelstva do měst, což vedlo k ‚hladu po obrazech‘. Následuje popis odpadlíků, studené války a perestrojky, která přinesla rozpad symbolů a kampaně proti velkým civilizačním projektům. Zánik Sovětského svazu autor označuje jako ‚revoluci nomenklatury‘, která se v ‚postalinském‘ období vymkla kontrole. Věnuje se také rysům protisovětského vědomí, jeho cílům a logickým nedostatkům. Závěr knihy přináší osobní zkušenost s novou společností po zničení Sovětského svazu. Autor vysvětluje, že uspořádání v Sovětském svazu mělo hluboké společenské příčiny, vycházející z prastarých zkušeností lidstva, které liberální filozofie odmítá.