Bookbot

Můj život se schizofrenií II. - začátek konce

Ocena książki

Parametry

  • 266 stron
  • 10 godzin czytania

Więcej o książce

„Můj život se schizofrenií II. - začátek konce“ je volné pokračování knihy „Můj život se schizofrenií“. Jde o upřímnou zpověď mého života s psychotickým onemocněním, kde popisuji své emoce a prožitky, ať již v relativním zdraví či nemoci, v běžném životě či v psychiatrické nemocnici, jaké to pro mě mělo následky a jak se s tím snažím vyrovnat. Tuto knihu bych chtěla věnovat psychoterapeutickému doléčovacímu oddělení 17BC v Psychiatrické nemocnici v Opavě, které mě naučilo, jak se s nemocí naučít žít, jak ji včasně rozpoznat, a jak o ní dokázat mluvit, což byl pro mě předtím velký problém, protože jsem se za onemocnění velmi styděla. Dnes a denně musím se svou nemocí žít, vždy když jsem ve stresu se mé onemocnění zhorší, přesto se snažím věnovat svým koníčkům a zájmům, pravidelně navštěvuji svého psychiatra a psycholožku, chodím do následné organizace, beru depotní injekce a užívám léky. Snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním. Autorka

Zakup książki

Můj život se schizofrenií II. - začátek konce, Jiřina Koudelová

Język
Rok wydania
2020
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,0
Bardzo dobra
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Můj život se schizofrenií II. - začátek konce
Język
czeski
Rok wydania
2020
Oprawa
twarda
Liczba stron
266
ISBN10
8076122414
ISBN13
9788076122413
Seria
Kategorie
Ocena
4 z 5
Opis
„Můj život se schizofrenií II. - začátek konce“ je volné pokračování knihy „Můj život se schizofrenií“. Jde o upřímnou zpověď mého života s psychotickým onemocněním, kde popisuji své emoce a prožitky, ať již v relativním zdraví či nemoci, v běžném životě či v psychiatrické nemocnici, jaké to pro mě mělo následky a jak se s tím snažím vyrovnat. Tuto knihu bych chtěla věnovat psychoterapeutickému doléčovacímu oddělení 17BC v Psychiatrické nemocnici v Opavě, které mě naučilo, jak se s nemocí naučít žít, jak ji včasně rozpoznat, a jak o ní dokázat mluvit, což byl pro mě předtím velký problém, protože jsem se za onemocnění velmi styděla. Dnes a denně musím se svou nemocí žít, vždy když jsem ve stresu se mé onemocnění zhorší, přesto se snažím věnovat svým koníčkům a zájmům, pravidelně navštěvuji svého psychiatra a psycholožku, chodím do následné organizace, beru depotní injekce a užívám léky. Snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním. Autorka