Parametry
Więcej o książce
Martin Heidegger, významný filosof, vyvolává vášnivé spory; zatímco někteří jeho dílo obdivují, jiní ho kritizují. Jeho složitý jazyk a angažmá v nacistickém hnutí ztěžují vyvážený pohled. Monografie se snaží nalézt v Heideggerových myšlenkách inspiraci pro současnou filosofii, přičemž je nutné k nim přistupovat kriticky. Text je rozdělen do tří tematických okruhů: FYSIS, OIKOS a POLIS. První část se zaměřuje na interpretaci Hérakleita a ukazuje, jak Heidegger chápal předsokratickou filosofii jako vzcházení bytí do otevřeného pole jevení, přičemž jeho průvodcem je Eugen Fink. Následuje otázka, jak se člověk v tomto poli jevení objevuje, což vede k tématu „bydlení“ a širší exkurzi do soudobé architektury a reflexe Heideggera v jejích teoretických koncepcích. Kritické analýzy Emmanuela Lévinase a pohled na Heideggerovo pojetí Antigoné odhalují nedostatek sociálního pohledu v jeho myšlení. Tato problematika směřuje k otázce soužití s druhými lidmi a sociálního rozměru existence, což podporuje Jan Patočka, který chápe tuto existenci jako politický problém. Závěrečná kapitola zkoumá důvody Heideggerova přiklonu k nacistické ideologii v kontrastu s Patočkovým bojem proti totalitě.
Zakup książki
Bytí a svět: Heidegger v kontextu, Ivan Blecha
- Język
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Bytí a svět: Heidegger v kontextu
- Język
- czeski
- Autorzy
- Ivan Blecha
- Wydawca
- Archa (ČR)
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- miękka
- ISBN10
- 8087545672
- ISBN13
- 9788087545676
- Seria
- Tagi
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Martin Heidegger, významný filosof, vyvolává vášnivé spory; zatímco někteří jeho dílo obdivují, jiní ho kritizují. Jeho složitý jazyk a angažmá v nacistickém hnutí ztěžují vyvážený pohled. Monografie se snaží nalézt v Heideggerových myšlenkách inspiraci pro současnou filosofii, přičemž je nutné k nim přistupovat kriticky. Text je rozdělen do tří tematických okruhů: FYSIS, OIKOS a POLIS. První část se zaměřuje na interpretaci Hérakleita a ukazuje, jak Heidegger chápal předsokratickou filosofii jako vzcházení bytí do otevřeného pole jevení, přičemž jeho průvodcem je Eugen Fink. Následuje otázka, jak se člověk v tomto poli jevení objevuje, což vede k tématu „bydlení“ a širší exkurzi do soudobé architektury a reflexe Heideggera v jejích teoretických koncepcích. Kritické analýzy Emmanuela Lévinase a pohled na Heideggerovo pojetí Antigoné odhalují nedostatek sociálního pohledu v jeho myšlení. Tato problematika směřuje k otázce soužití s druhými lidmi a sociálního rozměru existence, což podporuje Jan Patočka, který chápe tuto existenci jako politický problém. Závěrečná kapitola zkoumá důvody Heideggerova přiklonu k nacistické ideologii v kontrastu s Patočkovým bojem proti totalitě.


