Więcej o książce
Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky? Vysvětluje vůbec něco věda, a pokud ano jaké jsou podmínky vědeckého vysvětlení? Uplatňuje se Popperův falsifikacionismus jako praktická metodologie vědy a jaké strategie volí Popperovi žáci při jeho obhajobě? Jak je možné, že matematika jako neempirická věda je tak zázračně aplikovatelná na zkušenostní svět? Je instrumentální realismus novou a plodnou koncepcí pro sjednocení vědy? Je vztah mezi realitou a jazykem artikulovatelný a lze pohlížet na jazyk jako na systém jazykových instrumentů?
Zakup książki
Sedmkrát z logiky a metodologie vědy: rtikulace – Axiomatizace – Demarkace – Explanace – Formalizace – Instrumentalizace – Matemat, Vladimír Havlík
- Język
- Rok wydania
- 2016
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Sedmkrát z logiky a metodologie vědy: rtikulace – Axiomatizace – Demarkace – Explanace – Formalizace – Instrumentalizace – Matemat
- Język
- czeski
- Autorzy
- Vladimír Havlík
- Wydawca
- Filosofia
- Rok wydania
- 2016
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 154
- ISBN10
- 807007440X
- ISBN13
- 9788070074404
- Seria
- Tagi
- Opis
- Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky? Vysvětluje vůbec něco věda, a pokud ano jaké jsou podmínky vědeckého vysvětlení? Uplatňuje se Popperův falsifikacionismus jako praktická metodologie vědy a jaké strategie volí Popperovi žáci při jeho obhajobě? Jak je možné, že matematika jako neempirická věda je tak zázračně aplikovatelná na zkušenostní svět? Je instrumentální realismus novou a plodnou koncepcí pro sjednocení vědy? Je vztah mezi realitou a jazykem artikulovatelný a lze pohlížet na jazyk jako na systém jazykových instrumentů?


