Więcej o książce
Připravovaná publikace navazuje na podobně koncipovanou knihu Abeceda věcí. Zatímco však v předchozí monografii se Karel Císař pokusil překonat zažité stereotypy, například izolovanost českého moderního a současného umění či nemožnost diskutovat význam českého umění pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci, v následujícím souboru se autor zaměřuje na stereotypy v teorii umění. Na základě detailní analýzy významných textů domácích i zahraničních teoretiků například hájí indexičnost moderního umění u Rosalind Kraussové, hledá analogii mezi antropologickou interpretací minimalismu Petra Rezka a zároveň u Didi-Hubermanna, odkazem na kulturní antropologii Jeana-Pierra Vernanta vyvrací postmoderní výklad Barthesova eseje „Smrt autora“, nebo odhaluje dekonstruktivní aspekty v domácích i zahraničních interpretacích surrealismu a poukazuje na stejný zájem o radikální obnovu ontologie mezi zdánlivě rozpornými projekty dekolonizace Frantze Fanona a pozdní fenomenologie Maurice Merleau-Pontyho. Kniha je určena nejen teoretikům umění, ale svými přesahy do dějin umění a filozofie chce oslovit i čtenáře z dalších oborů. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.
Zakup książki
Signatury všech věcí, Karel Císař
- Język
- Rok wydania
- 2021
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Signatury všech věcí
- Język
- czeski
- Autorzy
- Karel Císař
- Rok wydania
- 2021
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 78
- ISBN10
- 8088308372
- ISBN13
- 9788088308379
- Seria
- Tagi
- Sztuka, Teoria sztuki
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Připravovaná publikace navazuje na podobně koncipovanou knihu Abeceda věcí. Zatímco však v předchozí monografii se Karel Císař pokusil překonat zažité stereotypy, například izolovanost českého moderního a současného umění či nemožnost diskutovat význam českého umění pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci, v následujícím souboru se autor zaměřuje na stereotypy v teorii umění. Na základě detailní analýzy významných textů domácích i zahraničních teoretiků například hájí indexičnost moderního umění u Rosalind Kraussové, hledá analogii mezi antropologickou interpretací minimalismu Petra Rezka a zároveň u Didi-Hubermanna, odkazem na kulturní antropologii Jeana-Pierra Vernanta vyvrací postmoderní výklad Barthesova eseje „Smrt autora“, nebo odhaluje dekonstruktivní aspekty v domácích i zahraničních interpretacích surrealismu a poukazuje na stejný zájem o radikální obnovu ontologie mezi zdánlivě rozpornými projekty dekolonizace Frantze Fanona a pozdní fenomenologie Maurice Merleau-Pontyho. Kniha je určena nejen teoretikům umění, ale svými přesahy do dějin umění a filozofie chce oslovit i čtenáře z dalších oborů. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.


