Bookbot

Signatury všech věcí

Ocena książki

Parametry

  • 78 stron
  • 3 godziny czytania

Więcej o książce

Připravovaná publikace navazuje na podobně koncipovanou knihu Abeceda věcí. Zatímco však v předchozí monografii se Karel Císař pokusil překonat zažité stereotypy, například izolovanost českého moderního a současného umění či nemožnost diskutovat význam českého umění pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci, v následujícím souboru se autor zaměřuje na stereotypy v teorii umění. Na základě detailní analýzy významných textů domácích i zahraničních teoretiků například hájí indexičnost moderního umění u Rosalind Kraussové, hledá analogii mezi antropologickou interpretací minimalismu Petra Rezka a zároveň u Didi-Hubermanna, odkazem na kulturní antropologii Jeana-Pierra Vernanta vyvrací postmoderní výklad Barthesova eseje „Smrt autora“, nebo odhaluje dekonstruktivní aspekty v domácích i zahraničních interpretacích surrealismu a poukazuje na stejný zájem o radikální obnovu ontologie mezi zdánlivě rozpornými projekty dekolonizace Frantze Fanona a pozdní fenomenologie Maurice Merleau-Pontyho. Kniha je určena nejen teoretikům umění, ale svými přesahy do dějin umění a filozofie chce oslovit i čtenáře z dalších oborů. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.

Zakup książki

Signatury všech věcí, Karel Císař

Język
Rok wydania
2021
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,0
Bardzo dobra
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Signatury všech věcí
Język
czeski
Oprawa
twarda
Liczba stron
78
ISBN10
8088308372
ISBN13
9788088308379
Seria
Ocena
4 z 5
Opis
Připravovaná publikace navazuje na podobně koncipovanou knihu Abeceda věcí. Zatímco však v předchozí monografii se Karel Císař pokusil překonat zažité stereotypy, například izolovanost českého moderního a současného umění či nemožnost diskutovat význam českého umění pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci, v následujícím souboru se autor zaměřuje na stereotypy v teorii umění. Na základě detailní analýzy významných textů domácích i zahraničních teoretiků například hájí indexičnost moderního umění u Rosalind Kraussové, hledá analogii mezi antropologickou interpretací minimalismu Petra Rezka a zároveň u Didi-Hubermanna, odkazem na kulturní antropologii Jeana-Pierra Vernanta vyvrací postmoderní výklad Barthesova eseje „Smrt autora“, nebo odhaluje dekonstruktivní aspekty v domácích i zahraničních interpretacích surrealismu a poukazuje na stejný zájem o radikální obnovu ontologie mezi zdánlivě rozpornými projekty dekolonizace Frantze Fanona a pozdní fenomenologie Maurice Merleau-Pontyho. Kniha je určena nejen teoretikům umění, ale svými přesahy do dějin umění a filozofie chce oslovit i čtenáře z dalších oborů. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.