Bookbot

Lov žen a jiné odložené slavnosti

Parametry

Więcej o książce

První část této básnivé knihy, De natura sonoris, byla psána deset let, od roku 1971 do roku 1981. Od té doby kolovala v opisech, autor tehdy ani nepomýšlel na její možné vydání. Občas ji předčítal svým přátelům, z nichž se časem stali její příznivci a nakonec všichni tak či onak vstoupili do děje. Pan statkář Hejl podle hlavní postavy pojmenoval svého sibiřského kocoura, a tak je Morounek dodnes postrachem jistého Tichého údolí. Je to kniha taoistická, ale posluchači se při jejím předčítání váleli smíchy. A přesně v tom je její smysl. Kdybychom chtěli hledat rodokmen tohoto evidentně postmoderního díla na rozhraní poezie a prózy, jistě bychom se kromě filozofa L'ao-c’ nemohli vyhnout jménům jako Samuel Beckett (jeho Murphy), ze starších pak třeba Aloysius Bertrand či romantikové, zejména E. T. A. Hoffmann, ale cesta odtud vede i k dadaismu a surrealismu a autor pochopitelně ani v literatuře nezapře svou výtvarnou imaginaci.

Zakup książki

Lov žen a jiné odložené slavnosti, Václav Vokolek

Język
Rok wydania
1993
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Lov žen a jiné odložené slavnosti
Język
czeski
Wydawca
GMA 91
Rok wydania
1993
Oprawa
miękka
Seria
Opis
První část této básnivé knihy, De natura sonoris, byla psána deset let, od roku 1971 do roku 1981. Od té doby kolovala v opisech, autor tehdy ani nepomýšlel na její možné vydání. Občas ji předčítal svým přátelům, z nichž se časem stali její příznivci a nakonec všichni tak či onak vstoupili do děje. Pan statkář Hejl podle hlavní postavy pojmenoval svého sibiřského kocoura, a tak je Morounek dodnes postrachem jistého Tichého údolí. Je to kniha taoistická, ale posluchači se při jejím předčítání váleli smíchy. A přesně v tom je její smysl. Kdybychom chtěli hledat rodokmen tohoto evidentně postmoderního díla na rozhraní poezie a prózy, jistě bychom se kromě filozofa L'ao-c’ nemohli vyhnout jménům jako Samuel Beckett (jeho Murphy), ze starších pak třeba Aloysius Bertrand či romantikové, zejména E. T. A. Hoffmann, ale cesta odtud vede i k dadaismu a surrealismu a autor pochopitelně ani v literatuře nezapře svou výtvarnou imaginaci.