Parametry
- 228 stron
- 8 godzin czytania
Więcej o książce
Kniha připomíná osud srbských dobrovolníků v Rusku v letech 1914–1918. Jejich zrod v podmínkách první světové války vedl od rakousko-uherských vojáků a ruských vězňů ke vzniku dobrovolnické srbské armády, jejíž příslušníci se rozhodli uskutečnit ideu sjednocení svých krajů se Srbským královstvím. Byli konfrontováni s represí a nedůvěrou rakousko-uherské moci, která srbský národ vinila ze sarajevského atentátu. Vedeni srbským národním zápalem se Srbové z Rakousko-Uherska masově hlásili do řad srbských dobrovolníků a jako bojovníci 1. srbské dobrovolnické divize se účastnili během podzimu roku 1916 bojů na dobrudžské frontě jako součást rumunsko-ruských bojových jednotek. Zároveň začalo formování 2. srbské dobrovolnické divize z násilně mobilizovaných rakousko-uherských zajatců, Chorvatů, Srbů a Slovinců, kterým se pokoušeli vnutit jihoslovanskou povahu dobrovolnického hnutí. Jihoslovanská idea byla konfrontována s mocným austrofilským postojem Chorvatů a Slovinců, což vedlo k rozpadu dobrovolnického útvaru, který ovlivnila i ruská revoluce roku 1917. S cílem zachovat srbské dobrovolnické jednotky z Ruska pro další boj evakuovala srbská vláda 12 500 srbských dobrovolníků na soluňskou frontu.
Zakup książki
Zapomenutý boj : srbští dobrovolníci v Rusku 1914-1918, Milan Micić, Dita Pfefferová
- Język
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Zapomenutý boj : srbští dobrovolníci v Rusku 1914-1918
- Język
- czeski
- Autorzy
- Milan Micić, Dita Pfefferová
- Wydawca
- Epocha
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 228
- ISBN10
- 807557978x
- ISBN13
- 9788075579782
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Prawdziwe historie, Fikcja wojenna, I Wojna Światowa, Czescy żołnierze w I wojnie światowej, Wolontariusze wojenni, Serbowie
- Opis
- Kniha připomíná osud srbských dobrovolníků v Rusku v letech 1914–1918. Jejich zrod v podmínkách první světové války vedl od rakousko-uherských vojáků a ruských vězňů ke vzniku dobrovolnické srbské armády, jejíž příslušníci se rozhodli uskutečnit ideu sjednocení svých krajů se Srbským královstvím. Byli konfrontováni s represí a nedůvěrou rakousko-uherské moci, která srbský národ vinila ze sarajevského atentátu. Vedeni srbským národním zápalem se Srbové z Rakousko-Uherska masově hlásili do řad srbských dobrovolníků a jako bojovníci 1. srbské dobrovolnické divize se účastnili během podzimu roku 1916 bojů na dobrudžské frontě jako součást rumunsko-ruských bojových jednotek. Zároveň začalo formování 2. srbské dobrovolnické divize z násilně mobilizovaných rakousko-uherských zajatců, Chorvatů, Srbů a Slovinců, kterým se pokoušeli vnutit jihoslovanskou povahu dobrovolnického hnutí. Jihoslovanská idea byla konfrontována s mocným austrofilským postojem Chorvatů a Slovinců, což vedlo k rozpadu dobrovolnického útvaru, který ovlivnila i ruská revoluce roku 1917. S cílem zachovat srbské dobrovolnické jednotky z Ruska pro další boj evakuovala srbská vláda 12 500 srbských dobrovolníků na soluňskou frontu.