
Więcej o książce
Monografie se zaměřuje na srovnání právní úpravy postavení národnostních a etnických menšin v českém a polském právu, vycházející z podobnosti právních kultur a jazykové spřízněnosti. Analýza odhaluje, že i přes některé společné rysy existují mezi českým a polským systémem ochrany menšin významné rozdíly. Základní záruky menšinám jsou zajištěny ústavou a specifickými zákony. Oba právní rámce pokrývají oblasti jako vzdělávání v menšinových jazycích, jazyková práva a zastoupení menšin ve vládních orgánech. Český zákon je obecnější a odkazuje na podzákonné normy, zatímco polský zákon je podrobnější a stanovuje konkrétní kritéria, například požadavek stoletého pobytu menšiny na území. I když se přístupy obou jurisdikcí liší, sledují podobné cíle, což potvrzuje i analyzovaná judikatura. V mezinárodním právním kontextu, kde chybí jednoznačná definice národnostní menšiny, je postavení jednotlivých skupin často nejasné. Přehledná a konzistentní právní úprava postavení menšin může přispět k prevenci napětí a etnických konfliktů.
Zakup książki
Menšiny v českém a polském právu - Srovnávací analýza ve světle judikatury, Řezníková Sylva
- Język
- Rok wydania
- 2024
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Menšiny v českém a polském právu - Srovnávací analýza ve světle judikatury
- Język
- czeski
- Autorzy
- Řezníková Sylva
- Wydawca
- Leges
- Rok wydania
- 2024
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 124
- ISBN10
- 8075027191
- ISBN13
- 9788075027191
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy prawne
- Opis
- Monografie se zaměřuje na srovnání právní úpravy postavení národnostních a etnických menšin v českém a polském právu, vycházející z podobnosti právních kultur a jazykové spřízněnosti. Analýza odhaluje, že i přes některé společné rysy existují mezi českým a polským systémem ochrany menšin významné rozdíly. Základní záruky menšinám jsou zajištěny ústavou a specifickými zákony. Oba právní rámce pokrývají oblasti jako vzdělávání v menšinových jazycích, jazyková práva a zastoupení menšin ve vládních orgánech. Český zákon je obecnější a odkazuje na podzákonné normy, zatímco polský zákon je podrobnější a stanovuje konkrétní kritéria, například požadavek stoletého pobytu menšiny na území. I když se přístupy obou jurisdikcí liší, sledují podobné cíle, což potvrzuje i analyzovaná judikatura. V mezinárodním právním kontextu, kde chybí jednoznačná definice národnostní menšiny, je postavení jednotlivých skupin často nejasné. Přehledná a konzistentní právní úprava postavení menšin může přispět k prevenci napětí a etnických konfliktů.