Bookbot

V tichu a skrytu: Fedor Krch, pedagog a člověk (1881–1973)

Ocena książki

Więcej o książce

Ferdinand Krch (1981–1973) patří mezi nejvýraznější české učitele‑pokusníky, obětavé pedagogy, kteří se snažili zlepšit výukové podmínky na školách. Po násilně ukončeném bezprecedentním experimentu, jímž byl „jeho“ Dům dětství pro válečné sirotky, se Krch věnoval redakční práci v časopisech pro děti. Sotvakdo ví, že za knížky o kocouru Mikešovi vděčíme právě jemu – to on Josefa Ladu přemluvil, aby svým vyprávěním o mluvícím kocourkovi dal písemnou podobu. Krcha nacházíme i v nejužším okruhu spolupracovníků Přemysla Pittra a Olgy Fierzové v Milíčově domě v Praze i v době poválečné. Také zde se naplno věnoval svým milovaným dětem. V monografii „strýčka Fedora“ z pera jeho pamětnice, spisovatelky Elišky Vlasákové znovu ožívá nejen tato výrazná, polozapomenutá osobnost, ale i řada dalších vychovatelů, kazatelů, kreslířů i hudebníků, kteří v mladém Československu trpělivě a cílevědomě vytvářeli názorovou alternativu, jež se neustále projevovala v činech.).

Zakup książki

V tichu a skrytu: Fedor Krch, pedagog a člověk (1881–1973), Ferdinand Krch, Eliška Vlasáková

Język
Rok wydania
2017
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

5,0
Doskonała
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
V tichu a skrytu: Fedor Krch, pedagog a člověk (1881–1973)
Język
czeski
Wydawca
Kalich
Rok wydania
2017
Oprawa
miękka
Liczba stron
322
ISBN10
8070172444
ISBN13
9788070172445
Seria
Ocena
5 z 5
Opis
Ferdinand Krch (1981–1973) patří mezi nejvýraznější české učitele‑pokusníky, obětavé pedagogy, kteří se snažili zlepšit výukové podmínky na školách. Po násilně ukončeném bezprecedentním experimentu, jímž byl „jeho“ Dům dětství pro válečné sirotky, se Krch věnoval redakční práci v časopisech pro děti. Sotvakdo ví, že za knížky o kocouru Mikešovi vděčíme právě jemu – to on Josefa Ladu přemluvil, aby svým vyprávěním o mluvícím kocourkovi dal písemnou podobu. Krcha nacházíme i v nejužším okruhu spolupracovníků Přemysla Pittra a Olgy Fierzové v Milíčově domě v Praze i v době poválečné. Také zde se naplno věnoval svým milovaným dětem. V monografii „strýčka Fedora“ z pera jeho pamětnice, spisovatelky Elišky Vlasákové znovu ožívá nejen tato výrazná, polozapomenutá osobnost, ale i řada dalších vychovatelů, kazatelů, kreslířů i hudebníků, kteří v mladém Československu trpělivě a cílevědomě vytvářeli názorovou alternativu, jež se neustále projevovala v činech.).