Więcej o książce
V období gregoriánské reformy a boje o investituru prošla křesťanská společnost významnou proměnou, která se promítla do vztahů světské a duchovní moci, fungování latinské církve i priorit právního a teologického myšlení. Významnou součástí této transformace se stala nová podoba volebního procesu, který zásadně ovlivnilo na konci padesátých let 11. století vydání dekretu In nomine Domini papežem Mikulášem II. Tato kniha se v návaznosti na dosavadní historický a kanonickoprávní výzkum zabývá vývojem papežských voleb v gregoriánském období. Zvláštní pozornost věnuje reálnému významu nové volební legislativy, formování kardinálského kolegia jako privilegované skupiny volitelů a dalším organizačním a právním náležitostem volební procedury. Výběr nové hlavy římské církve tak překračuje oblast vnitrocírkevních záležitostí a stává se svědectvím o dynamickém utváření celospolečenských vztahů na začátku vrcholného středověku.
Zakup książki
In nomine Domini - Papežské volby v období gregoriánské reformy, Drahomír Suchánek
- Język
- Rok wydania
- 2022
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- In nomine Domini - Papežské volby v období gregoriánské reformy
- Język
- czeski
- Autorzy
- Drahomír Suchánek
- Wydawca
- Karolinum
- Rok wydania
- 2022
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 468
- ISBN10
- 8024652641
- ISBN13
- 9788024652641
- Seria
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- V období gregoriánské reformy a boje o investituru prošla křesťanská společnost významnou proměnou, která se promítla do vztahů světské a duchovní moci, fungování latinské církve i priorit právního a teologického myšlení. Významnou součástí této transformace se stala nová podoba volebního procesu, který zásadně ovlivnilo na konci padesátých let 11. století vydání dekretu In nomine Domini papežem Mikulášem II. Tato kniha se v návaznosti na dosavadní historický a kanonickoprávní výzkum zabývá vývojem papežských voleb v gregoriánském období. Zvláštní pozornost věnuje reálnému významu nové volební legislativy, formování kardinálského kolegia jako privilegované skupiny volitelů a dalším organizačním a právním náležitostem volební procedury. Výběr nové hlavy římské církve tak překračuje oblast vnitrocírkevních záležitostí a stává se svědectvím o dynamickém utváření celospolečenských vztahů na začátku vrcholného středověku.