Bookbot

Počátky literární kritiky v českých zemích (1770-1805)

Parametry

  • 671 stron
  • 24 godziny czytania

Więcej o książce

Literární historie obvykle spojuje počátky české literární kritiky s Josefem Jungmannem, avšak doba před jeho příchodem nabízí cenné poznatky o literární komunikaci a utváření lingvo-etnických kánonů 19. století. Monografie analyzuje více než padesát německy a česky vydávaných časopisů a dalších médií z let 1770–1805, kde se formovaly představy o literatuře a její sociální roli. Zkoumá pravidla literární komunikace, která byla zaváděna prvními kritikami, často přicházejícími zvenčí, a jejich vztah k domácí osvícenské kultuře. Sleduje proměny literární veřejnosti, kde vedle divadla nabývala na významu beletrie, a transformaci staršího žánrového systému v moderní otevřený kánon. Dále se zaměřuje na diferenciaci komunikace v nových periodicích a její limity ve střední Evropě. Monografie také zkoumá dopady nového literárního systému na specifické latinské a českojazyčné prostředí českých zemí. Zde se dotýká obecnějších témat, jako jsou novodobé autorské a čtenářské vztahy k dílu, vymezení na rozvíjejícím se knižním trhu a manifestace těchto vztahů v mediálně a etnicky rozmanitých prostředích českých zemí na konci 18. a v 19. století.

Zakup książki

Počátky literární kritiky v českých zemích (1770-1805), Dalibor Dobiáš

Język
Rok wydania
2021
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Počátky literární kritiky v českých zemích (1770-1805)
Język
czeski
Wydawca
Akropolis
Rok wydania
2021
Oprawa
twarda
Liczba stron
671
ISBN10
8074703886
ISBN13
9788074703881
Seria
Opis
Literární historie obvykle spojuje počátky české literární kritiky s Josefem Jungmannem, avšak doba před jeho příchodem nabízí cenné poznatky o literární komunikaci a utváření lingvo-etnických kánonů 19. století. Monografie analyzuje více než padesát německy a česky vydávaných časopisů a dalších médií z let 1770–1805, kde se formovaly představy o literatuře a její sociální roli. Zkoumá pravidla literární komunikace, která byla zaváděna prvními kritikami, často přicházejícími zvenčí, a jejich vztah k domácí osvícenské kultuře. Sleduje proměny literární veřejnosti, kde vedle divadla nabývala na významu beletrie, a transformaci staršího žánrového systému v moderní otevřený kánon. Dále se zaměřuje na diferenciaci komunikace v nových periodicích a její limity ve střední Evropě. Monografie také zkoumá dopady nového literárního systému na specifické latinské a českojazyčné prostředí českých zemí. Zde se dotýká obecnějších témat, jako jsou novodobé autorské a čtenářské vztahy k dílu, vymezení na rozvíjejícím se knižním trhu a manifestace těchto vztahů v mediálně a etnicky rozmanitých prostředích českých zemí na konci 18. a v 19. století.