Parametry
Więcej o książce
Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě. Založen byl za zcela mimořádných okolností během druhé světové války a po další desetiletí existoval ve strukturách zestátněného filmového průmyslu, kontrolovaného komunistickým režimem. Předkládaná kniha mapuje kulturně specifický proces vzniku a velmi spletitého institucionálního vývoje archivu, a zároveň přibližuje způsoby, jimiž generace filmových archivářů naplňovaly poslání shromažďovat, vědecky zpracovávat, uchovávat a znovu zpřístupňovat filmy a další dokumenty svědčící o minulosti kinematografie a dějinách vůbec. V jednotlivých kapitolách objasněné problémy – ať už se týkají proměn akviziční politiky, podob informačního systému, metod ochrany archiválií nebo forem jejich dalšího využívání, obecně každodenní praxe spojené s péčí o kulturní dědictví – jsou nahlíženy v souvislostech s politickými, ekonomickými a technologickými změnami, které v průběhu 20. století ovlivňovaly českou společnost a zároveň formovaly její vztah k historii, nejen té filmové.
Zakup książki
Český filmový archiv 1943 – 1993: Institucionální vývoj a problémy praxe, Jan Trnka
- Język
- Rok wydania
- 2018
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Český filmový archiv 1943 – 1993: Institucionální vývoj a problémy praxe
- Język
- czeski
- Autorzy
- Jan Trnka
- Wydawca
- Národní filmový archiv
- Rok wydania
- 2018
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8070041900
- ISBN13
- 9788070041901
- Seria
- Ocena
- 3 z 5
- Opis
- Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě. Založen byl za zcela mimořádných okolností během druhé světové války a po další desetiletí existoval ve strukturách zestátněného filmového průmyslu, kontrolovaného komunistickým režimem. Předkládaná kniha mapuje kulturně specifický proces vzniku a velmi spletitého institucionálního vývoje archivu, a zároveň přibližuje způsoby, jimiž generace filmových archivářů naplňovaly poslání shromažďovat, vědecky zpracovávat, uchovávat a znovu zpřístupňovat filmy a další dokumenty svědčící o minulosti kinematografie a dějinách vůbec. V jednotlivých kapitolách objasněné problémy – ať už se týkají proměn akviziční politiky, podob informačního systému, metod ochrany archiválií nebo forem jejich dalšího využívání, obecně každodenní praxe spojené s péčí o kulturní dědictví – jsou nahlíženy v souvislostech s politickými, ekonomickými a technologickými změnami, které v průběhu 20. století ovlivňovaly českou společnost a zároveň formovaly její vztah k historii, nejen té filmové.


