Więcej o książce
V letech 2008-2011 vznikaly v rámci grantového projektu "Čeští vědci v exilu 1948-1989" pamětnické rozhovory s významnými vědci, kteří prošli emigrací a před odchodem do zahraničí působili v ústavech ČSAV. Diskontinuita vývoje našich zemí v XX. století může vést k mylnému dojmu, že odchody obyvatelstva do exilu byly přirozeným důsledkem politických zvratů. Opak je pravdou; v poslední době roste zájem o osudy českých a československých vědců, kteří emigrovali mezi lety 1948-1989. S odstupem let se stává naléhavější potřeba shromáždit jejich svědectví o okolnostech emigrace, pracovních zkušenostech a badatelské činnosti v zahraničí, včetně kontaktů se světovými vědci. Pamětnické rozhovory, vedené metodou oral history, poskytly unikátní informace, které nelze získat jinak, a kladly důraz na odchod do zahraničí a jeho vliv na vědeckou kariéru. Ti, kteří byli ochotni sdílet svá svědectví, prokázali nadhled a moudrost, dokázali pojmenovat klíčové momenty ovlivňující jejich životy. Ačkoliv byly rozhovory určeny pro odborné účely, díky osobitosti a zajímavosti respondentů vznikl čtivý text pro širší publikum.
Zakup książki
Z Československé akademie věd do exilu: s vědci o vědě, Milena Josefovičová
- Język
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- (miękka),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 10,51 zł
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Z Československé akademie věd do exilu: s vědci o vědě
- Język
- czeski
- Autorzy
- Milena Josefovičová
- Wydawca
- Masarykův ústav AV ČR
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 180
- ISBN10
- 8086495884
- ISBN13
- 9788086495880
- Seria
- Opis
- V letech 2008-2011 vznikaly v rámci grantového projektu "Čeští vědci v exilu 1948-1989" pamětnické rozhovory s významnými vědci, kteří prošli emigrací a před odchodem do zahraničí působili v ústavech ČSAV. Diskontinuita vývoje našich zemí v XX. století může vést k mylnému dojmu, že odchody obyvatelstva do exilu byly přirozeným důsledkem politických zvratů. Opak je pravdou; v poslední době roste zájem o osudy českých a československých vědců, kteří emigrovali mezi lety 1948-1989. S odstupem let se stává naléhavější potřeba shromáždit jejich svědectví o okolnostech emigrace, pracovních zkušenostech a badatelské činnosti v zahraničí, včetně kontaktů se světovými vědci. Pamětnické rozhovory, vedené metodou oral history, poskytly unikátní informace, které nelze získat jinak, a kladly důraz na odchod do zahraničí a jeho vliv na vědeckou kariéru. Ti, kteří byli ochotni sdílet svá svědectví, prokázali nadhled a moudrost, dokázali pojmenovat klíčové momenty ovlivňující jejich životy. Ačkoliv byly rozhovory určeny pro odborné účely, díky osobitosti a zajímavosti respondentů vznikl čtivý text pro širší publikum.