Bookbot

Znamení surrealismu: eseje o surrealismu, vysoké hře, art brut a jiných moderních mýtech

Więcej o książce

Výbor z esejistické a teoretické tvorby francouzského autora Bertranda Schmitta (1967) zahrnuje texty publikované v českých překladech časopisecky či jako doslovy a texty do katalogů a sborníků. Tento absolvent pařížské Sorbonny vnáší do českého uměnovědného prostředí prvky, které jsou ve Francii stále aktuální, zejména v oblasti interpretace imaginativní tvorby. Nepracuje v duchu dominantní postmoderní dikce, ale preferuje kontexty levicového diskursu, jak je založili G. Bataille, G. Debord či J. Baudrillard. Sleduje linie imaginativního myšlení a jeho sebereflexe, vztahující se k tradici francouzského surrealismu, včetně kritické analýzy Bretonových teoretických konceptualizací. Také se zaměřuje na historicky paralelní a odlišné perspektivy, například na autorů ze skupiny Le Grand Jeu, zejména Josefa Šímu. Schmittova erudice v komentářích a interpretacích uměleckých děl, jak minulých (Breton, Bataille, Artaud) tak současných (Eva a Jan Švankmajerovi), narušuje stereotypní představu francouzského intelektuála, který v postmoderní sebestřednosti zaměňuje sémantiku za syntax. Jako významný básník přináší do svého analytického jazyka imaginaci, která mu umožňuje empatický vhled do světa autorských individualit.

Zakup książki

Znamení surrealismu: eseje o surrealismu, vysoké hře, art brut a jiných moderních mýtech, Bertrand Schmitt

Język
Rok wydania
2021
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Znamení surrealismu: eseje o surrealismu, vysoké hře, art brut a jiných moderních mýtech
Język
czeski
Wydawca
Analogon
Rok wydania
2021
Oprawa
miękka
Liczba stron
400
ISBN10
8088218071
ISBN13
9788088218074
Seria
Opis
Výbor z esejistické a teoretické tvorby francouzského autora Bertranda Schmitta (1967) zahrnuje texty publikované v českých překladech časopisecky či jako doslovy a texty do katalogů a sborníků. Tento absolvent pařížské Sorbonny vnáší do českého uměnovědného prostředí prvky, které jsou ve Francii stále aktuální, zejména v oblasti interpretace imaginativní tvorby. Nepracuje v duchu dominantní postmoderní dikce, ale preferuje kontexty levicového diskursu, jak je založili G. Bataille, G. Debord či J. Baudrillard. Sleduje linie imaginativního myšlení a jeho sebereflexe, vztahující se k tradici francouzského surrealismu, včetně kritické analýzy Bretonových teoretických konceptualizací. Také se zaměřuje na historicky paralelní a odlišné perspektivy, například na autorů ze skupiny Le Grand Jeu, zejména Josefa Šímu. Schmittova erudice v komentářích a interpretacích uměleckých děl, jak minulých (Breton, Bataille, Artaud) tak současných (Eva a Jan Švankmajerovi), narušuje stereotypní představu francouzského intelektuála, který v postmoderní sebestřednosti zaměňuje sémantiku za syntax. Jako významný básník přináší do svého analytického jazyka imaginaci, která mu umožňuje empatický vhled do světa autorských individualit.