Parametry
- 243 strony
- 9 godzin czytania
Więcej o książce
Kolektivní monografi e O protektorátu v sociokulturních souvislostech otevírá díky transdisciplinárnímu pojetí některé nové otázky, týkající se vztahu kultury a společnosti, jež vyvstaly v mimořádných podmínkách nacistické okupace. Jednotlivé studie se soustředí především na tři tematické okruhy: prvním je rozpolcené umění, tedy sama povaha tehdejší existence české kultury (od kolaborující až po ilegální), druhým je zkoumání napětí mezi patosem odporu a alibismem sebeobětování, tedy jisté dvojkolejnosti dobové recepce kultury, třetím tématem je průzkum ideologických filtrů zkoumání protektorátu, odrážejících schémata vyloučení, stigmatizace či tabuizace podle dané ideologické orientace. Všechny kapitoly, zahrnující oblast historie médií, kinematografie, výtvarného umění, architektury, historiografie a literární historie, mají společné těžiště, jímž jsou konsekvence protektorátní reality jak pro tehdejší kulturní a společenský život a jeho pokračování v obdobích následujících, tak pro snahy o jeho pochopení a výklad.
Zakup książki
O protektorátu v sociokulturních souvisl, Dagmar Magincová
- Język
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- O protektorátu v sociokulturních souvisl
- Język
- czeski
- Autorzy
- Dagmar Magincová
- Wydawca
- Pavel Mervart
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 243
- ISBN10
- 8087378792
- ISBN13
- 9788087378793
- Seria
- Tagi
- Tematy historyczne, Historia Czech & Słowacji, Kultura & Społeczeństwo, Kultura & Polityka, Protektorat Czechy i Morawa
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Kolektivní monografi e O protektorátu v sociokulturních souvislostech otevírá díky transdisciplinárnímu pojetí některé nové otázky, týkající se vztahu kultury a společnosti, jež vyvstaly v mimořádných podmínkách nacistické okupace. Jednotlivé studie se soustředí především na tři tematické okruhy: prvním je rozpolcené umění, tedy sama povaha tehdejší existence české kultury (od kolaborující až po ilegální), druhým je zkoumání napětí mezi patosem odporu a alibismem sebeobětování, tedy jisté dvojkolejnosti dobové recepce kultury, třetím tématem je průzkum ideologických filtrů zkoumání protektorátu, odrážejících schémata vyloučení, stigmatizace či tabuizace podle dané ideologické orientace. Všechny kapitoly, zahrnující oblast historie médií, kinematografie, výtvarného umění, architektury, historiografie a literární historie, mají společné těžiště, jímž jsou konsekvence protektorátní reality jak pro tehdejší kulturní a společenský život a jeho pokračování v obdobích následujících, tak pro snahy o jeho pochopení a výklad.