Parametry
- 303 strony
- 11 godzin czytania
Więcej o książce
Alexis de Tocqueville již v 19. století poukazoval na to, že v demokratických státech založených na moderním konstitucionalismu se politické otázky často stávají otázkami soudními. Dnes je tento jev, známý jako "judicializace" politiky, patrný v celém západním světě, včetně České republiky, a významně ovlivňuje politické procesy. Judicializace, vyplývající z rozšíření konstitucionalismu, změn ve společenských vzorcích a vzestupu neoliberální filozofie, se obzvlášť projevuje u soudů, které provádějí ústavní přezkum. Tyto soudy se často potýkají s politickými otázkami, které jsou obvykle kontroverzní, což vyvolává debaty o jejich roli v politických a ústavních systémech. Cílem této kolektivní monografie je poskytnout přehled o přístupu Ústavního soudu ČR k politickým otázkám a faktorech, které tento přístup ovlivňují. Monografie je rozdělena do tří částí. První část se zaměřuje na strukturální otázky spojené s judicializací, včetně role Ústavního soudu jako politického aktéra a vlivu osobních postojů soudců. Druhá část zkoumá politickou roli Ústavního soudu v konkrétních případech, jako je udělování státního občanství. Třetí část analyzuje, jak se v meziválečném Československu přistupovalo k přezkumu citlivých politických otázek, což ukazuje na vliv širší politické kultury na míru judicializace.
Zakup książki
Ústavní soud ČR: Strážce ústavy nad politikou nebo v politice?, Jana Ondřejková
- Język
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Ústavní soud ČR: Strážce ústavy nad politikou nebo v politice?
- Język
- czeski
- Autorzy
- Jana Ondřejková
- Wydawca
- Leges
- Rok wydania
- 2020
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 303
- ISBN10
- 8075024311
- ISBN13
- 9788075024312
- Seria
- Ocena
- 3 z 5
- Opis
- Alexis de Tocqueville již v 19. století poukazoval na to, že v demokratických státech založených na moderním konstitucionalismu se politické otázky často stávají otázkami soudními. Dnes je tento jev, známý jako "judicializace" politiky, patrný v celém západním světě, včetně České republiky, a významně ovlivňuje politické procesy. Judicializace, vyplývající z rozšíření konstitucionalismu, změn ve společenských vzorcích a vzestupu neoliberální filozofie, se obzvlášť projevuje u soudů, které provádějí ústavní přezkum. Tyto soudy se často potýkají s politickými otázkami, které jsou obvykle kontroverzní, což vyvolává debaty o jejich roli v politických a ústavních systémech. Cílem této kolektivní monografie je poskytnout přehled o přístupu Ústavního soudu ČR k politickým otázkám a faktorech, které tento přístup ovlivňují. Monografie je rozdělena do tří částí. První část se zaměřuje na strukturální otázky spojené s judicializací, včetně role Ústavního soudu jako politického aktéra a vlivu osobních postojů soudců. Druhá část zkoumá politickou roli Ústavního soudu v konkrétních případech, jako je udělování státního občanství. Třetí část analyzuje, jak se v meziválečném Československu přistupovalo k přezkumu citlivých politických otázek, což ukazuje na vliv širší politické kultury na míru judicializace.



