Parametry
- 144 strony
- 6 godzin czytania
Więcej o książce
Kniha analyzuje rychlý vývoj žurnalistické profese v letech 1989 až 1994. Příběh české novinařiny začíná „přestavbovým prologem“, který popisuje tradici žurnalistiky, zahrnující oficiální média pod státním dohledem i samizdat a exil. Polistopadový vývoj je rozdělen do několika kapitol, které zkoumají různé aspekty žurnalistiky. Kapitola o proměnách kolektivní reprezentace novinářů ukazuje přechod od státem řízeného svazu k dobrovolnému syndikátu a odhaluje neochotu novinářů se organizovat. V kapitole o představách svobodné žurnalistiky se autor zaměřuje na spory o svobodu a nezávislost, včetně samosprávného řízení redakcí, vlivu politických sil na média a limitů svobody slova v kontextu bulváru a xenofobie. Kniha také zmiňuje sílící česko-slovenské napětí a popisuje liberalizaci mediálního trhu, rozdělenou na „neviditelnou ruku tiskového trhu“ a „viditelnou audiovizuální ruku státu“, což ukazuje na odlišnosti mezi soukromými periodiky a médii. Na závěr autor shrnuje klíčové body vývoje žurnalistiky v první polovině devadesátých let v čtrnácti tezích. Vydání je realizováno ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy.
Zakup książki
Od Listopadu po Novu - Vývoj české žurnalistiky v letech 1989–1994, David Klimeš
- Język
- Rok wydania
- 2024
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Od Listopadu po Novu - Vývoj české žurnalistiky v letech 1989–1994
- Język
- czeski
- Autorzy
- David Klimeš
- Wydawca
- Akropolis
- Rok wydania
- 2024
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 144
- ISBN10
- 8074705196
- ISBN13
- 9788074705199
- Seria
- Kategorie
- Opis
- Kniha analyzuje rychlý vývoj žurnalistické profese v letech 1989 až 1994. Příběh české novinařiny začíná „přestavbovým prologem“, který popisuje tradici žurnalistiky, zahrnující oficiální média pod státním dohledem i samizdat a exil. Polistopadový vývoj je rozdělen do několika kapitol, které zkoumají různé aspekty žurnalistiky. Kapitola o proměnách kolektivní reprezentace novinářů ukazuje přechod od státem řízeného svazu k dobrovolnému syndikátu a odhaluje neochotu novinářů se organizovat. V kapitole o představách svobodné žurnalistiky se autor zaměřuje na spory o svobodu a nezávislost, včetně samosprávného řízení redakcí, vlivu politických sil na média a limitů svobody slova v kontextu bulváru a xenofobie. Kniha také zmiňuje sílící česko-slovenské napětí a popisuje liberalizaci mediálního trhu, rozdělenou na „neviditelnou ruku tiskového trhu“ a „viditelnou audiovizuální ruku státu“, což ukazuje na odlišnosti mezi soukromými periodiky a médii. Na závěr autor shrnuje klíčové body vývoje žurnalistiky v první polovině devadesátých let v čtrnácti tezích. Vydání je realizováno ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy.


