Bookbot

Armáda 11 - Československé vojenské jednotky na Středním východě a v severní Africe 1940-1943

Ocena książki

Parametry

  • 52 strony
  • 2 godziny czytania

Więcej o książce

Na Střední východ se Čechoslováci dostávali různými cestami, často spontánně. Koncem 30. let hledali mnozí československé Židy útočiště před nacismem v Palestině. Počátkem okupace německá správa podporovala židovské vystěhovalectví, což vedlo k několika lodním transportům, zejména pro mladé sionisty. Mnozí však kvůli technickým a administrativním potížím nedorazili, a ti, kdo se dostali do Palestiny, často museli pobývat ilegálně, protože britská správa odmítala další uprchlíky. Někteří se do zahraničního odboje dostali přes Polsko, jako Pavel Vranský, rodák z Lipníku na Bečvou. Další Čechoslováci přišli z Rumunska, včetně mladých učitelů z českých a slovenských komunit. Boleslav Ivánek, rodák z Palkovic, ve svých vzpomínkách popisuje, jak se dostal k československé jednotce na Středním východě. Utečenci z protektorátu a Slovenska, včetně velitele Karela Klapálka, také prošli Maďarskem, kde byli dočasně uvězněni, ale spojenecké konzuláty je vyreklamovaly. Největší příliv občanů předválečného Československa přišel ze sovětské internace, kdy příslušníci československého legionu pod velením Ludvíka Svobody ustoupili před hrozbou německého zajetí. Publikace se zaměřuje na budování a službu československých jednotek na Středním východě a v severní Africe do roku 1943.

Zakup książki

Armáda 11 - Československé vojenské jednotky na Středním východě a v severní Africe 1940-1943, Ondřej Kolář

Język
Rok wydania
2021
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

3,7
Bardzo dobra
3 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Armáda 11 - Československé vojenské jednotky na Středním východě a v severní Africe 1940-1943
Język
czeski
Wydawca
JAKAB
Rok wydania
2021
Oprawa
miękka
Liczba stron
52
ISBN10
8076480477
ISBN13
9788076480476
Seria
Ocena
3,65 z 5
Opis
Na Střední východ se Čechoslováci dostávali různými cestami, často spontánně. Koncem 30. let hledali mnozí československé Židy útočiště před nacismem v Palestině. Počátkem okupace německá správa podporovala židovské vystěhovalectví, což vedlo k několika lodním transportům, zejména pro mladé sionisty. Mnozí však kvůli technickým a administrativním potížím nedorazili, a ti, kdo se dostali do Palestiny, často museli pobývat ilegálně, protože britská správa odmítala další uprchlíky. Někteří se do zahraničního odboje dostali přes Polsko, jako Pavel Vranský, rodák z Lipníku na Bečvou. Další Čechoslováci přišli z Rumunska, včetně mladých učitelů z českých a slovenských komunit. Boleslav Ivánek, rodák z Palkovic, ve svých vzpomínkách popisuje, jak se dostal k československé jednotce na Středním východě. Utečenci z protektorátu a Slovenska, včetně velitele Karela Klapálka, také prošli Maďarskem, kde byli dočasně uvězněni, ale spojenecké konzuláty je vyreklamovaly. Největší příliv občanů předválečného Československa přišel ze sovětské internace, kdy příslušníci československého legionu pod velením Ludvíka Svobody ustoupili před hrozbou německého zajetí. Publikace se zaměřuje na budování a službu československých jednotek na Středním východě a v severní Africe do roku 1943.